2015: The Buy Nothing New Challenge

Už dlouhou dobu mám pocit, že to chce dát dohromady novou výzvu. Něco do nového roku, něco, na co se můžu těšit a připravovat. Když to vyjde, obrovskou výzvou pro mě bude opět odcestování do další země za zase trochu jinou prací, jinou krajinou a novými lidmi. Bude to další rok bydlení s panem Mysteriózním a objevování sebe sama i nás dvou. Počítám s tím, že se opět – a ještě víc než tento rok – zaměříme na kvalitní stravování a i nějaké to cvičení. Věřím tomu, že se mi podaří konečně trochu ponořit do jógy, možná zase proběhnou nějaké břišní výzvy a snad se mi povede opět zhubnout (bydlení bez pana M. bohužel přineslo své pneumatiky :D), tentokrát třeba až na 55 kilo (ovšem cíle si v tomto směru nedávám, obrovským cílem je mi už sama ta cesta).

Bude-li to místně a oganizačně možné, chci se v příštím roce zaměřit na získání certifikátu z angličtiny, a pokud nějakou část roku opět strávím doma, bude třeba ji využít na spáchání řidičáku, jelikož potřeba ho mít mi už dost klepe na dveře.

Chtěla bych opět jet s panem M. na dovolenou, tentokrát třeba do Thajska nebo jiné exotické země. Přála bych si potkat se s lidmi, kteří mají s nějakou takovou zemí zkušenosti a k nimž bychom se mohli přidat, abychom si odpustili jak další bídnou zkušenost s cestovkou, tak topení se v moři zařizování, zjišťování a nevědomostí.

To jsou ale všechno drobné plánečky, které považuju za něco, co se dá dělat „při cestě“, při plnění nějakého většího úkolu, který mě má opět udělat o něco šťastnějším člověkem, opět mě otestuje a dá mi možnost nahlédnout do vlastního nitra, zkoumat a pokud možno posouvat vlastní hranice.

A tím úkolem mi bude The Buy Nothing New (and Love What You Already Have) Challenge.

O co jde? Coby aspirující minimalisti nebo nadšení čtenáři inspirativních minimalistických článků jste se s touto výzvou nejspíš už setkali, a kdo ne, tak jde v podstatě o to, že nebudu po celý příští rok kupovat nic nového.

Samozřejmě něco takového je velmi troufalé prohlášení a rozhodně ho nejde dodržet naprosto doslovně, musí existovat výjimky (jako třeba jídlo) a vysvětlení, a také různá vodítka – neříkám „pravidla“, jelikož se z toho nehodlám zbláznit. Vím, že nejspíš zhřeším (ale budu potěšena, když ne), a vím, že jako naprostý nováček v téhle výzvě budu nejspíš čelit různým dílčím výzvám a problémům a bude možná třeba ta vodítka ještě upravovat či zpřesňovat. Přesto se chci pokusit svoje chování v příštím roce učinit ještě víc plánovaným, chci se učit novým návykům, stát se snad zase o něco víc ekočlověkem, míň rozhazovat a víc šetřit. A chci si dát tuhle výzvu hlavně proto, abych si připomínala, že každá další cetka do bytu má svou cenu, a že naprosto všechno musí podléhat střízlivému přemýšlení, chci-li žít opravdu minimalistický život. A teď jak na to:

Žádné nové oblečení

Tato výzva bude takovým druhým koncem Projektu Eliminate. Zrevidovat majetek a okleštit ho o nepotřebné položky je úžasné, ale samo o sobě vám to život nezmění, dokud se nenaučíte novým zvykům, nezačnete skutečně kontrolovat, co se vám vtírá a vpouští do života a nestanete se pánem své vůle. Počítám s tím, že tato část výzvy nebude až tak obtížná, jelikož moje vlastní zkušenosti se zbavováním se oblečení mě naučily, jak je i v tomto směru opravdu stokrát lepší dvakrát měřit. Na druhou stranu mám problém s tím, že většina mého oblečení zůstane tady v ČR, a během dalšího roku v zahraničí k němu prakticky nebudu mít přístup. Dávám si ovšem za cíl vynasnažit se zapamatovat si, co tu všechno mám, a mít to na paměti i až to nebudu mít vyloženě pod nosem. Pokud budu třeba nutně potřebovat novou mikinu na práci nebo další tepláky, v ideálním případě se zkontaktuju s mámou a nechám si poslat něco z toho, co už mám doma. Podobně bych na tom měla být s tričky, jichž mám taky neuvěřitelné množství a stejně mě vždycky nějaké zláká.

Výjimkou by mi mohlo být takové oblečení, které mi skutečně vylepší použitelnost garderóby. (Takových nápadů je sice zdánlivě dost, ale znám se – tyhle věci sháním už opravdu hodně dlouho a nemám ve zvyku nakupovat nějaké náhražky, které nesplňují všechny požadavky jen proto, že se mi líbí. Takže je to spíš takové zapsání dávno už mně známého pravidla.) Například kvalitní zimní bunda, (kterou jsem snad nikdy neměla a někdy mi dost chybí), pohorky nebo tak něco (obávám se, že nemám žádné pořádné turistické boty a že se zvlášť ve Skotsku budou hodit), pěkný univerzální kabátek nebo opravdu úžasná kabelka/žebradlo, která bude splňovat tolik mých vysněných kabelkových podmínek, že ji skutečně budu muset mít 😉 Taky bych si nerada upírala kvalitní sportovní oblečení, pokud dojde skutečně na to, že budu víc sportovat. Cokoli, co budu v danou chvíli opravdu potřebovat, si samozřejmě nebudu zakazovat, ale impulsivní nákupy čehokoli jsou prostě odteď nepřípustné.

Žádné pracholapky a kancelářské potřeby, žádné organizéry, košíky a dózičky

Když máte jeden kufr, tak si dost rozmyslíte kupovat si nový květináč, přesto jsem to letos udělala, a i když celkem nelituju (je fakt nádherný 8)), příští rok chci být na sebe přísnější. Mám pocit, že si před odjezdem budu muset vyfotit celý pokoj, centimetr po centimetru, abych neztrácela soudnost a nezapomínala, co už doma mám. Podobně si s sebou hodlám odvézt dostatek bločků a notýsků na to, aby mě příští rok ani nenapadlo si zase v Poundlandu nějaké kupovat. A totéž platí o propiskách či fixách. Prostě NOPE.

Žádní plyšáci, klíčenky, šmuky, přívěsky a cokoli, co je „awww, to je rozkošnýýý“

Pokud nebudu od prvního pohledu vědět, že to je přesně ta jedna kouzelná tretka, kterou budu milovat a nosit po příštích několik let, dokud se totálně nerozpadne. A i tak bude všechno procházet přísným vstupním procesem.

Kosmetika a koupelárny

Šampuky. Kurně ve Skotsku těch Lushů moc neni 😀 Ale snad ho jednou za uherák potkáme a budeme si moct udělat zásoby. A taky chci zkusit jejich kondicionér. Sprcháče hodně ušetřím tím, že se myju houbou, ale stejně bude fajn hledat alternativy. Když na to dojde a chytnem s panem M. slinu (sama si asi netroufnu), ráda bych si zkusila nějakou tu kosmetickou věc uklohnit doma. Třeba deodorant. Snížit eko-dopad, přestat si cpát do těla parabeny (co já vím, jaký to má skutečně vliv na rakovinu, ale lepší bude to nepodceňovat). Kosmetice se asi úplně nevyhnu, spíš budu pokračovat v najetém trendu Poundlandových matlátek. Co nepůjde koupit levně v Poundu (těch tam taky moc není), to chci alespoň kupovat lokálně a handmade. Věci zdravotní a drogerii nijak zvlášť omezovat nechci, jen spíš přemýšlet nad přírodními alternativami jako doteď. Například čaj se zázvorem a citronem místo Coldrexu.

Tyhle věci jsou, řekla bych, mým nejběžnějším sortimentem, kde ujíždím a kde mám nasyslíno a přesto relativně často ještě přihazuju a přikupuju. Chci ten přísun zastavit a zároveň dál probírat, co už mám, abych ve výsledku stanula před tváří Všehomíra s hlavou jasnou a prázdnou, tedy abych skutečně měla jen to, co potřebuju a miluju, a abych byla připravena na jakoukoli situaci. Kompletní stěhování do nového bytu? Tiny House nebo bydlík? Cokoli. Chci mít všechno, co potřebuju, milovat všechno, co mám, a chci mít přehled o tom, kde to mám.

Ještě jednou výjimkou nejspíš bude nový notebook, který se obávám, že prostě potřebovat budu, neboť ten starý už opravdu dosluhuje. Podobně jsem na tom s telefonem – až na to, že ten vyloženě přesluhuje, a to už roky – ale ten se možná brzy vyřeší jedním z druhé ruky.

V rámci téhle výzvy bych ráda vyzvala své budoucí já, aby, když už, kupovalo z druhé ruky, přetvářelo či vyrábělo. Reduce, reuse, recycle budiž mi mottem ještě víc, než kdy dřív. Pinterest je plný skvělých nápadů, jen se do nich ponořit a otevřít se inspiraci a kreativitě. Rovněž dárky na příští Vánoce, ale i narozeniny či svátky, pokud budou, nechť jsou vlastnoručně vyráběné či zážitkové, a nebo alespoň opravdu užitečné a vhodné – pokud si mi někdo řekne o gymnastický míč, nebudu mu cpát domácí marmeládu a koupím gymnastický míč 😉 Ale už nikdy nechci nikomu dát ani dostat nic nadbytečného. Dárkování by nemělo být o tom „někomu něco dát, cokoliv“. Kdykoli během roku narazíte na něco, co by se tomu druhému opravdu hodilo nebo co by chtěl, je skvělé mu to opatřit. Nutit se ale do toho v jeden příslušný den v roce? Z toho nevyleze nic dobrého.

Je mi jasné, že hnidopichům by takhle podaná výzva mohla připadat spíš jako Buy Almost Nothing New nebo Buy Less 😀 Ale vtip je v tom, že v mých očích bude spadat především na přesně zvolené kategorie, v kterých si chci už opravdu zakázat utrácet. Chci mít víc peněz na spoření, na zážitky či na obdarovávání blízkých, když je chuť. Chci si tvořit rezervu, umenšit si životní bagáž a nic dalšího k ní už nepřidávat. Chci se otestovat. Ale nechci na sebe být příliš zlá, takže si zatím jako jediný trest za porušení dávám povinnost za každou novou věc se do týdne alespoň jedné jiné zbavit.

Budu ráda, když se přidáte 🙂 Je to ostatně další minimalistická výzva, kterou jsem nevymyslela a kterou už si vyzkoušelo mnoho lidí přede mnou, takže to není až tak o kráčení neprobádaným terénem bez jakékoli pomoci zvenčí. Existují o tom celé blogy a weby, a kdykoli budete toužit po nějaké radě, dá se dohledat. Já osobně si o tom až tolik dopředu číst nechci, protože si chci tou výzvou projít sama, sama narážet na vlastní problémy a sama je řešit tak, jak přijdou. Kdyby se vám chtělo zkusit to taky, třeba i jen na měsíc, směle do toho. Myslím, že to bude zajímavá sonda do duše 😉

Výsledky výzvy po roce? Čtěte článek o tom, jak mi to šlo 🙂 

Další články s debordelizační tématikou najdete pod štítkem Projekt Eliminate.