Mám ráda pohodové dny. Když je tak hezky, že ti vlastně až tak nevadí, že ti někdo ukradl kolo, a jdeš docela s chutí pěšky.

Když dostaneš odpoledne volno, a tak si zajedeš do krámu a na projížďku na druhý konec ostrova, kde ti někdo dal tip, že prý je to tvoje kolo (jedeš samozřejmě na půjčeném), tak se potřebuješ přesvědčit, jestli si z tebe dělá šprťouchlata nebo to myslí vážně 😀 Bohužel myslel.

Když víš, že máš čas navíc a že to máš koneckonců už taky za pár. Deset týdnů do Vánoc uteče jako nic. Ty příští dva budou asi dost náročné, takže nebude moc času přemýšlet a rozjímat. Což je vlastně dobře. A koneckonců jaký si to uděláš, takový to máš.