Pro Klub Snílků.

Na zádech jedné želvy obří
Město se zprostřed mraků noří
Plné je domů, stromů, věží
Já vím, těžko se tomu věří

V tom městě bydlí lidé různí
Někteří bohatí, druzí nuzní
Domky tam mají korouhvičky
Kolem těch létají holubičky

Poslouchej, želva ta světem kráčí
Stádečko ovcí hezky jí stačí
Ty ovečky patří těm bohatým lidem
A želva je pase s mocným klidem

Že má ta želva přetěžký úděl?
Tak jako ona bych i já rád žít uměl
Na zádech nést celý malý svět
A přesto se k oblakům naklánět

Majestát starý snad tisíc let!