Červenka

Červenka malá
vletí mi do dveří,
splašená zběsile
hledá cestu ven.

V ručníku chycená,
třepe se jí peří,
zamávám „tak si leť,
a přeji krásný den!“

Usmívám se za ní, uchvácen.

.

Continue Reading

Prayer for Sisi

I’d search for you
in the world of thousand doors
cannot bear to never see you more

Your eyes will glow and haunt me in the dark
chasing butterflies and falling for the mark

You linger and I can’t change your fate
you’ll shut your eyes and then your life will fade

You took too short and now you disappear
with only pics to prove your presence here

and I just wish that I could hold your hand
you’d look at me as if you understand

But you are far away,
so far away
And words don’t matter anyway…

 <3

Continue Reading

Vzpomínky na Aljašku

Hudba
Hudba nás přenáší
Do jiné krajiny a jiných světů
Do horských strání a lučních květů
Hudba, co racky neplaší

Struny se chvějí a já vím,
že Aljašku zase uvidím
Jen zavřu oči a jsem tam,
pod horou v tichu usínám

Sněhové závěje, liščí stopy,
daleko, daleko do Evropy
Kamení křupe pod nohama
tak živě, když vydáš se do neznáma

Po dlouhé stezce do divočiny,
kde losi si tuží kožišiny
Kde sám jsi jen s orly, a bezpočet stromů
tě vábí, zůstaň tu, nechoď domů

I jiní tu s námi zůstali,
tak zapomeň na všechna úskalí,
poslouchej v dálce píseň hromů
a nespěchej, dýchej, podvol se tomu.

Hudba
Hudba mě přenáší
do mrazivé krásy a třeskutého ticha
kde země tvrdou láskou dýchá
a kde syslové tundrou peláší

Continue Reading

Zookeeper’s girl

I never though how much I would give
to spend all my life with you
I never though that I needed to say
but I’m feeling like all over new

We have made our own world on the top of the cloud
top of our conjoined dreams
inside it’s warm and cozy and ours
and better than sometimes it seems

We need to keep distance to stay really true
to remain each other’s self
but only together we can build the best things
and to live we need each other’s help

We’re bound to be two and function and love
as a true couple only can
I know we can make it through whatever crime
‚cause I am your lady and you my man

phoinlove

Continue Reading

Valpuržina noc

Hop! Skok! Zas pryč je rok.
Svatý Jakub se směje
Děvčatům žahá kotníky
a chlapcům ruce hřeje

Hvízd! Smích! Šepot v oseních.
Filipe, žehnej nám pracantům
S cukrářkou skáču přes oheň
A zítra jí postavím dům

Tlesk! Plesk! Ruky nad hlavami
Tančíme, hudba zrychluje se
Pálíme zimu, vítáme jaro
Ve Valpuržině lese

Pro Klub Snílků.

Continue Reading

Má (potenciální) steampunková postava

Pro začátek si řekněme, pokud to ještě nevíte, že steampunk není jen móda. Je to s ním podobné jako s gothy, je za tím celá jiná dimenze, v níž nemálo lidí vyloženě žije a opájí se vším, co se dá odvinout od její základní myšlenky, kterou je v tomto případě otázka:„Co by bylo, kdyby nebyla nikdy vynalezena elektřina a věk páry nikdy neskončil?“. Je to hra na „co by kdyby“, je to něco pro příznivce sci-fi a cosplaye, pro mnohé je to celý životní styl.

O SP jako takovém dneska ale mluvit nechci, jen bych se ráda zamyslela nad poměrně zásadní otázkou, kterou musí řešit asi každý, kdo jím chce opravdu žít – totiž nad tím, koho budou v tom světě hrát.

Continue Reading

Yu gonplei ste odon

Winter Hunt by NinjaticTvůj boj je u konce a můj právě začíná,
když tohle nezvládneš, je z tebe svačina.

Za to, co provedli, zlotřilci zaplatí.
o to se postarám, pytláci proklatí.

Bez úcty, pokory, vše krásné zničí.
Do naší obory vtrhli a křičí.

Tvůj boj je u konce a já sbírám vztek
zaplatí každý, kdo neutek.

Pro Imaginarius.

(Jo, baštím The 100 :))

Continue Reading

Pouto snění

Tohle všechno píšu díky Klubu Snílků a inspiraci, kterou ve mně vzbudila Dragita zveřejněním tohohle obrázku a zadáním tématu týdne „Pouto„. Tohle je totiž o světě, s nímž mám silné pouto já.

Takže, jdeme se trochu odhalit, ne? 🙂 Uf.

Občas snílkovi do života přijde určitá fantazie, určitý svět, který ho už nepustí. Už s ním zůstane, protože se v něm skutečně našel. Tam je doma, tam cítí, že patří, to je jeho vnitřní svět. Láska, kterou pro ten svět pak navenek projevuje, může vypadat povrchně, nezajímavě, nepochopitelně. Možná ani pochopitelná není. Pokud taky nejste snílek a neznáte ten pocit, jeho skutečnou hloubku.

Spousta lidí se třeba takhle našla ve světech Harryho Pottera nebo Pána Prstenů. Jak říkám, navenek se to může projevovat jako poměrně povrchní záležitost – „fanouškovství“. Ale co je za tím doopravdy? To, že ten snílek, co ho v sobě nosíte, našel svůj domov a ví, že tohle je ono. Což o to, v HP se vidím taky, ten svět miluju a v tuhle chvíli máme s panem M. konečně po všem tom snění koupené lístky do HP studií ve Watfordu, kam jsme toužili jít už velmi dlouho 🙂 Ale jsou i další světy a může jich být mnoho – buď je to tím, že jsem obecně multifokální a nevybírám si nikdy jen jeden šuplíček, nebo je to možná pro snílky normální – zkrátka jeden z mých hlavních světů je ten, který jsme si vytvořili se snílky v jedné dávno zapadlé RPG, o které se tu občas zmiňuju, takže možná je na čase se s tím trochu víc svěřit…

Continue Reading

Modrá iluze

Když já tě složím
budu pak kompletní?

Pochyby množím
jsou čím dál víc konkrétní

Jsem modrá a prázdná
cosi mi chybí

Trochu to zmáhá
a trochu se stydím

Že jsem se neptala
dřív… proč tě vidím?

Pro Imaginarius.

DestinyBlue @ DeviantArt
Continue Reading

Noční rybky

Podívej, rybka! A jak plave
Nebem se vznáší, zářivá
Pluje si hravě nad přístavem,
do okna sem tam se podívá

Spáčů je půlnoc, nebe září
měsícem skrytým za mraky,
rybky se honí za bublinami,
jak snílci za svými přízraky

Do rána daleko, do Vánoc dál,
co vidíš v tom vysokém okně?
Vidím tam děvče, rusovlásku
co světluška usla jí v lokně

Na každé straně jiný svět
a obě jsme ve svém domě
Já tady sama a vás tam pět,
tak sviťte, rybičky, pro mě.

Pro Imaginarius.

Continue Reading