Čím se baví minimalisti?

Minimalismus je životní filozofie, je to ekolgický, ohleduplný a přemýšlivý náhled na svět a život, je to nástroj, jak se na vše podívat jinak a uspořádat si život. Je to ale taky zábava?

Napadlo mě, že ta dvě slova ve spojení moc často nevídám, a přišlo mi to zvláštní, jelikož mě minimalismus vyloženě baví a připadá mi, že čím víc mu propadám, tím víc si dokážu užívat i těch nejtitěrnějších maličkostí jako je pěkné počasí, možnost prostě se jen položit do trávy a nechat se prohřívat podzimním sluníčkem, šum a vůně moře, křik racků, chuť čerstvě utržené hrušky, písek mezi prsty, teplá postel, dobrá večeře, hrnek kořeněného dýňového latté se skořicí nebo praskání ohně. Čím víc omezuju své majetkové vlastnictví – a čím víc se vzdávám samotného konceptu vlastnění – tím víc štěstí a okouzlení mi přistává v klíně. Tím víc činností mi najednou připadá jako k zbláznění úžasná věc, kterou bych chtěla dělat mnohem častěji a tím víc si uvědomuji, že věci, které často dělám, dělám skutečně proto, že mě vážně baví, a ne že by to byla nějaká forma prokrastinace. Jsou to věci, které mě opravdu naplňují a zdá se, že většinu z nich můžete nalézt na seznamu oblíbených činností téměř kteréhokoli minimalisty.

• psaní – mohla bych psát pořád a taky že píšu, ať už v jakékoli podobě, cvakajíc do klávesnice nebo s propiskou v ruce
• hraní na hudební nástroj – nemám velké ambice, ale baví mě občas si zahrát na baskytaru nebo klavír a na čtvrt hodinky se ztratit v představách sebe sama, jak skládám fantastickou a oblíbenou hudbu nebo úspěšně odehrávám koncert. Hru na djembe pak vnímám vyloženě jako meditační záležitost, ale to spíš ve společnosti dalších djembistů
• čtení – jsem typický asociál, dejte mi záživnou knihu nebo ještě lépe sérii ( jelikož knihy, co mě baví, čtu bláznivě rychle, tak ať mi to vydrží) a týden s nikým nemusím mluvit. Mileráda chodím spát ve tři ráno, ukojená slibným závěrem kapitoly – ovšem dokud nějakou s takovým nenarazím, dokud mi ještě srdce buší vzrušením z akce, knihu nedovedu odložit
• hledání vhodného meditačního místa – cesta je cíl. Mnohdy takové místo buď nenajdu nebo si na něm nezamedituji, ale baví mě už sledovat, pro případ, že bych to někdy chtěla udělat, kde okolo mě by se to nejlíp provádělo. Baví mě navštěvovat místa, která mají ten potenciál – hlavně u moře, u ohně, v lese, někde o samotě nebo kde si mě nikdo nevšímá. Někde, kde je možno se spojit s přírodou.
• meditace – samozřejmě samotná meditace je mou velmi oblíbenou zábavou
• poslech hudby – jsem hrozná, zvykla jsem si poslouchat hudbu vždy během cesty někam nebo během práce, ale aspoň někdy se donutím pustit si něco, co se dá poslouchat jen tak, lehnout si na podlahu, zavřít oči a jen tak být.
• být offline – i v tomhle jsem hrozná. Libuju si v internetových vodách, jsem tu jako ryba ve vodě, ale vím, že opravdová inspirace přichází zvenčí, z reálného světa. Miluju momenty, kdy jsem v tom světě buď obklopena přáteli, s nimiž se dobře bavím, nebo jsem sama se svou múzou a třeba píšu nebo hraju Simsy. I když při psaní do blogu používám internet, vnímám to tak trochu jako být offline, jelikož mě přitom nesmí nic vyrušit, ani blikající okénko facebooku. To by byl konec.
• voda – jsem vášnivý vodák, snažím se jezdit každý rok a mrzí mě, když mi to kvůli cestování nevychází. Všechno na vodě je fantastické a „to pravé“ pro mě, dokonce i fakt, že celý týden nevidím počítač. Tam mi to ani trochu nevadí.
• něco se učit – jsem houba, ráda nasávám informace. Rady, tipy, návody či extrémně jednoduché recepty s velkou účinností, pořád hledám nové věci k učení se, pořád se chci zdokonalovat a rozšiřovat si obzory
• focení či úprava fotek – baví mě zachytávat zajímavé momenty a filtry je měnit k obrazu svému. Jako bych kapátkem nasála svou fantasii, svůj vnitřní svět a jeho atmosféru, a vypustila ji do obrázku. Ohromně mě těší a uspokojuje tyhle střípky mého nitra vytvářet a sdílet
• koloběžka – čím dál tím víc mě baví zkracovat si vzdálenosti, šetřit peníze a dělat něco pro své zdraví hecováním se do koloběžkování po Praze. Jasně, není to totéž jako drandit po Brightonské kolonádě a nasávat čerstvý slaný vzduch do plic, ale taky to má něco do sebe, třeba po Nuselském mostě se drandí jedna báseň. Vůbec pohyb je oblíbená zábava většiny, ne-li všech minimalistů. Je to činnost, která nevyžaduje prakticky žádné vybavení, je nejmíň náročná na čas i peníze (třeba kvůli chůzi nebo běhu nemusíte nikam dojíždět, začít se dá odkudkoli, kde zrovna stojíte)
• veganství – hřeším, co jsem doma, přesto mě ale baví studovat možnosti a nahrazovat. Vždycky udělat alespoň malý krůček navíc místo abych podlehla lenosti zdlábnout na autopilota první kekel, co mi přijde pod ruku. Vůbec starost a přemýšlení o tom, co budu jíst a co mám jíst, abych byla zdravá a aby mi bylo dobře. Zároveň jsem ale fakt velký labužník v tom smyslu, že se rozhodně neodbývám na dobrotách a nejsem sice odborník, nicméně co mi chutná, si umím opravdu dobře užít
• ty moje cozy momenty – jinými slovy útulno. Takové to když je vám opravdu příjemně, až se rozplýváte, a víte, že nic lepšího než tenhle moment nemůže existovat. Jako když si právě dopřáváte naprosto luxusní voňavou koupel se všemi náležitostmi jako jsou svíčky, hudba atp., nebo když vás vaše drahá polovička právě úžasně masíruje za zvuků relaxační hudby a vy si právě děláte „hezký večer ve dvou“, když se zachumláte pokud možno u ohně s hrnkem něčeho horkého a sladkého, ideálně vonícího po skořici – na tyhle momenty je naštěstí zrovna podzim úplně nejlepší dobou a o to víc se je teď snažím vyhledávat, abych si ho pořádně užila. I kdyby jen do kavárny s kamarádkou, pořád jsou to ty nejlepší momenty, kdy jsem maximálně šťastná na světě, vděčná za to, kde jsem a co mě potkalo za kliku, že si tu můžu jen tak sedět, utrácet peníze za drahé pochutiny a mít možnost dovolit si ten luxus mít na to čas.

Vůbec trávení času s rodinou nebo přáteli je ta nejdražší komodita a nejlepší minimalistická zábava. Nemusí to stát peníze, jde o sdílení zážitků a naladění a jestli jste u toho v bazénu za korunu na minutu, v multikině, v čajovně, na stadionu, ve vřavě na koncertě nějaké skvělé kapely nebo třeba uprostřed lesa na houbách, je úplně jedno. Všechno to je ve vás a z vás to vychází a v tom je právě ten minimalismus a ta intimita. Jako minimalista se můžete bavit naprosto čímkoli a naprosto cokoli si užívat – lezení po stromě, sezení v parku na lavičce, sledování cizích dětí, jak se honí po poli za drakem, hlazení cizích psů, muchlování se s vlastní kočkou nebo venčení fretek. Může vás bavit lukostřelba či jízda na koni, můžete se honit za zážitky ve všech cenových kategoriích, můžete jet na zaslouženou dovolenou do Karibiku, můžete si jít zahrát se svou kapelou, můžete si zpívat v dešti a moknout cestou do nikam, aniž byste se obtěžovali vytáhnout deštník, můžete si užívat, že máte v peněžence bankovky, které lze beztrestně vyměnit za plyšového medvídka, do nějž jste se zamilovali ve výloze hračkářství, můžete se ale i jen těšit pohledem na něj a myšlenkou, že někdo něco tak krásného vyrobil a nějaké dítě si ho jednou vyprosí a bude ho zbožňovat možná už po zbytek svého života. Můžete vařit, šnorchlovat, vyšívat či kreslit, učit se tesařině, sekat dříví na chalupě, hrabat listí, zahrádkařit. Můžete si zasadit a pěstovat nějakou pěknou rostlinu, jen tak pro radost, můžete si pořídit bonsaj nebo akvarijní rybičky. Hrát fotbal s kamarády či žehlit. Sledovat dobrý film nebo naházet všechny drobné do jukeboxu v hospodě a připravit návštěvníkům kvalitní bluesové menu. Můžete se dobře najíst nebo si dopřát den půstu, můžete si zpívat a nahrávat se, zahrát si šachy nebo postavit strom na zahradě. Jít s dětmi do školy nebo se natáhnout na gauči a prostě jen na truc prospat odpoledne. Vykašlat se na všechno a dovolit si kteroukoli činnost, kterou ze všeho nejvíc toužíte dělat a v níž si nakonec vždycky nějak zabráníte, kterou si vždycky nakonec rozmluvíte, které se bojíte, do které vám něco vleze. Kašlete na všechno a žijte, ať už vás baví a láká cokoli. Jakákoli činnost může být projevem minimalismu, jde jen o to, jestli ji opravdu děláte celým srdcem, jestli si věříte, že si to zasloužíte – a když to nevěříte sobě, věřte mně – vy si to zasloužíte.

Žijte s láskou a nadšením, buďte upřímní sami k sobě a opravdoví a život bude zábava. I když někdy zaškobrtne.