Co si sbalit na all-inclusive dovolenou v Egyptě

Cestovala jsem už do dostatečného množství zemí na to, abych věděla, že je dobré se vždycky před balením porozhlédnout po internetu a nespoléhat se jen na vlastní domněnky. Jednak je víc než praktické dopředu vědět, s jakým počasím máte počítat, dál je ale taky možné, že místa, která budete navštěvovat, mají specifická pravidla, co se týče oblékání. Například na Bali nesmíte do většiny chrámů s odhalenýma nohama, někde vadí i odhalená ramena. Tam sice celkem snadno koupíte sarong, kterým se zahalíte, ale ne vždycky je taková pomoc možná a proč si na každé dovolené rozšiřovat šatník, když možná všechno, co potřebujete, už dávno máte ve skříni?

Když jsme se rozhodli vydat do Egypta, bylo jasné, že budu muset prostudovat, jak striktní to tam bude s tím neodhalováním se, a chtěla jsem si i potvrdit svoje domněnky o vhodnosti a pohodlnosti dlouhého oblečení do horkého podnebí obecně. S pomocí několika článků z Pinterestu jsem si pak zabalila poměrně trefně, i když pár věcí bylo navíc a něco málo mi možná chybělo. A protože jsem milovník pakovacích seznamů a stará skleróza, tady je přehled všeho, co jsem využila a nevyužila a co by se bylo bývalo hodilo, plus nějaké užitečné tipy.

Určitě se to bude dát aplikovat i na jiné podobné země, nicméně berte na vědomí, že tohle je seznam spíš pro pohodovou dovolenou v hotelu s minimem externích výletů či aktivit v divočině 😉

Náš hotel měl detailně popsaný dresscode v letáčku, který jsme dostali při check-inu. V podstatě nejvolnější byl na oběd, kdy povoloval zakryté plavky, kraťasy, krátké sukně atd., při snídani to vlastně ale bylo zakázané, museli jste mít slušnější krátké oblečení, pánové trička/pola, dámy šaty atd., při večeři byla pravidla nejstriktnější a vyžadovala dlouhé slušné oblečení. Realita byla naštěstí o hodně volnější, ukázalo se, že na to nikdo až tak nedbá (kromě večeře) a vídali jsme spoustu nedostatečně oděných lidí.

Nicméně – to, že to někdo dělá, neznamená, že to musíte dělat taky. 

Na většině místních zaměstnanců bylo vidět, že jim pohledy na odhalené cpoucí se turisty nijak nelahodí a že si o tom myslí svoje. I proto jsem se vždycky snažila chodit oblékaná co nejdecentněji a neodhalovat aspoň všechno najednou. Ostatně můžete narazit na hotel, který v tomto směru bude přísnější, a pokud budete vyjíždět někam mimo hotel, tak vůbec není radno ignorovat obecná doporučení ohledně odívání v Egyptě, zvlášť pokud jde o ženy. When in Rome, do as Romans do. Nedávejte místním najevo, že je vám jejich kultura ukradená a že pro vás pravidla neplatí. Platí. A nikdy nevíte, koho svou ignorací můžete popudit.

Jo, a vynechávám takové věci jako kosmetickou taštičku a podobně… další tipy na to, s čím létám a jezdím, si ostatně můžete přečíst tady 😉

Co jsem potřebovala

• 2 tílka
• pohodlnou podprsenku (osobně ve čtyřiceti stupních preferuju nějakou bezkosticovou nebo rovnou plavky, ale pokud vám nevadí pařit se v push-upkách, prosím. Za sebe říkám, že to za to nestojí a velikost vašich košíčků tam beztak nikoho nezajímá, spíš naopak)
• asi čtvery kalhotky (jeli jsme cca na týden a nechtělo se mi prát. Určitě by to šlo i s menším množstvím, ostatně většinou jsem přes den byla v plavkách)
• 1 ponožky na cestu, 1 na případné použití na místě (většinou jsem chodila v sandálech, ponožky jsem použila jen do posilovny)
• 2x plavky (venku na balkoně schnuly velmi rychle)
• 1 lépe vypadající top s dlouhým rukávem – na večeře hotel vyžadoval slušné oblečení a dlouhé šaty nemám, tak jsem často volila kalhoty nebo dlouhou sukni s rafinovaným topem z plandavého příjemného materiálu
• kraťasy – mám surfovací z Decathlonu, které se překvapivě dají využít i ke slušnějšímu outfitu tam, kde můžete odhalovat nohy
• kraťasy do posilovny – chtěla jsem mít zvláštní set oblečení do posilovny a kraťasy, co nejsou tak odhalující – aby mi při cvičení nebylo vidět do krámu. Jsou taky z Decathlonu, delší, přiléhavé, na fitness.
• 1 slušná kratší sukně – jak říkám, šaty moc nevedu a radši kombinuju sukně s různými topy
• 1 slušná dlouhá sukně/šaty – měla jsem dlouhou sukni s pružným pasem, která se dá vytáhnout i nad prsa a použít jako šaty, ideálně s páskem
• cardigan – na večer se hodí mít jeden slušný „přehoz“ přes ramena
• 2 prodyšné tuniky – nebyla jsem si jimi jistá, není to moc můj styl, ale nakonec jsem v nich byla skoro pořád, protože to přes den byla nejlepší ochrana přes Sluncem. K bazénu se až tolik balit nemusíte, ale upřímně, producírovat se mezi muslimy jen tak v plavkách celou cestu přes půl hotelu by mi opravdu příjemné nebylo, a chtěla jsem mít zakryté paže
• 1 sarong – mám ho z Bali a tahám ho sebou kamkoli, kde půjdu k vodě nebo poletím letadlem, protože je skvělý jako plážový „obal“ nebo když si chci zabalit krk/ramena v obraně před klimatizací
• batůžek k vodě – mám takový jutový na šňůrách, na pár věcí k vodě je to ideál. Praktický může být samozřejmě i nějaký voděodolný.
• kabelka – malou kabelku jsem vždycky využila, když jsme šli na jídlo a chtěla jsem si jen odložit mobil, kartu od pokoje, drobné na dýška či brýle. Taky se hodí, když si chcete z jídelny něco propašovat ven 😀
• sportovní sandály, tenisky a jedny hezčí boty na večer – což byly v mém případě hezké pantofle. Tenisky jsem měla na cestu a do posilovny, ale brala jsem si je někdy i přes den, když jsme se šli projít po areálu.
• opalovací krém
• pantenol – i když jsme opatrní, stejně se obvykle při tak silném kontaktu se Sluncem spálím a stalo se to samozřejmě i tady. Naštěstí jsem se na to dopředu připravila a přivezla si tubu pantenolu, která tam padla skoro celá a dvakrát mě přes noc z rudokožce změnila na opálenou děvu 😀 Takže bych neměnila.
• Nivea na ruce a nějaký krém na tělo – pantenol je dobrý na spáleniny, ale byla jsem rozhodnutá dát kůži obecně co nejvíc podpory, a tak jsem se denně mazala lehkým krémem na tělo, který se ostatně obzvlášť hodí po holení, a kdykoli jsem dlouho u vody, mívám večer příšerně vyschlé ruce, takže bez kalíšku tučné modré Nivey nejezdím nikam 8)
• růžová voda – nebo nějaký podobný sprej, jímž se můžete přes den občas pajcnout a osvěžit rozhodně není k zahození, je to moc příjemná věcička
• deodorant – po cestě se hodil
• malá trocha parfému – na večeře jsem se ráda trochu navoněla, přes den to nemá moc smysl, stejně jste furt ve vodě
• make-up a rtěnka – bojuju s akné, což jsem přes den celkem ignorovala, nemá smysl se malovat k bazénu nebo do moře a sluníčko pleti pomáhá, nicméně na večer se člověk chce trochu vylepšit a dát si nějakou barvu, žejo… ale pokud jde o takové věci jako třeba řasenka, tak to mi přijde úplně zbytečné. Do zemí, kde se permanentně budu potit nebo koupat, prostě takové věci nevozím.
• léky – kromě běžných pomocníků nemůžu dost vyzdvihnout důležitost probiotik (brát už dopředu) a léků proti průjmům. Říká se, a my si to potvrdili, že naše léky je dobré brát doma, ovšem na místě si koupit jejich. Musím říct, že jsem asi tři dny bojovala s pomocí těch našich, než jsem ten boj vzdala a šla si do lékárny pro ty jejich. Ty mě zarazily jako špunt a měla jsem pokoj celý den, bohužel druhého dne to přišlo znovu s famfárami, ale rozhodně se dá říct, že jsou ty jejich mnohem silnější. Ty naše podle mě fungovaly minimálně, jestli vůbec.
• špunty do uší – ty s sebou taky vozím všude. Hodí se nejen na cestu, může se stát, že budete ubytovaní v hluku nebo – jako se to stalo nám – bude kousek od vás probíhat nějaká hlučná diskotéka. Nebo si budete chtít dáchnout přes den na pokoji a pod vámi budou hlučet animátoři. Nikdy nevíte.
• šnorchl – měl být k dispozici v hotelu, ale nebyl (byla to jedna z více věcí, co nebyly tak, jak měly být, viz článek o naší dovolené v Egyptě). Nechtělo se mi ho půjčovat, myslela jsem, že si vystačím s plaveckými brýlemi, ale pravda je, že v rozvlněném moři je ten rozdíl obrovský a plavecké brýle jsou k ničemu. Pokud jedete někam, kde víte, že bude na co koukat pod vodou, dovezte si šnorchl nebo se připravte na placení v půjčovně (s čímž se pojí další otravné věci jako hlídání času, zjišťování, kde ta půjčovna vůbec je a podobně)
• dlouhé volné kalhoty – těsně před odjezdem jsem si pro ten účel koupila turecké plandáče a nemohla jsem si je od té doby vynachválit. Jsou černé, pohodlné, a přitom maximálně vzdušné a vypadají velmi slušně, takže se daly použít i na večeře.

Co jsem nepotřebovala

• počítač – myslela jsem, že budu třeba někdy něco psát nebo si budu potřebovat stáhnout fotky, ale zase tolik jich nebylo a na psaní v podstatě nebylo kdy. Buď jsme byli u vody, na procházce, na jídle, na nějaké události, nebo jsme lovili internet s mobilem v ruce, abychom mohli poslat zprávu domů nebo fotku na Instagram. Ve vzácných chvílích, kdy jsme si chtěli odpočinout a zůstat na pokoji, jsme spali. Je pravda, že pan M. měl s sebou iPad, na němž jsme se podívali asi na dva filmy, ale dovedu si představit, že bychom bez toho přežili. Na pokoji byla ostatně taky televize, kterou by člověk mohl nejspíš kdyžtak použít.
• žehlička na vlasy – chtěla jsem se fintit na večery, používám žehličku na vlny, ale obvykle jsem měla vlasy dostatečně zvlněné od moře nebo byly ještě vlhké, a taky bylo pořád vedro a nechtělo se mi ještě přikládat si k hlavě něco horkého 😀
• pyžamo – i s klimatizací na pokoji byl v podstatě hic a člověk fakt neměl chuť se do něčeho oblékat
• 3 obyčejná trička s krátkým rukávem – nevím, co jsem čekala, tílka a tuniky byly dostačující a na večer jsem měla dlouhý rukáv nebo cardigan
• krátké šaty – plánovala jsem je nosit přes den k vodě, ale bylo asi čtyřicet stupňů, takže zabalit se do vzdušného sarongu bylo víc než dost
• 1 obyčejná dlouhá sukně – měla jsem jednu „lepší“ a jednu takovou obyčejnější, a tu jsem nepoužila. Dlouhý noháv či sukni člověk potřeboval stejně jenom na večeře, a tam se snažil vypadat co nejlépe
• oblečení do posilovny – kromě kraťasů jsem si vzala taky sportovní tílko a podprsenku, do nichž jsem se v tom vedru, když na to přišlo, neměla chuť cpát 😀 Je to takové na tělo, syntetické, a moje sportovní podprsenka je dost teplá, no prostě nakonec jsem zvolila obyčejnou domácí a jedno volné tílko. Stejně jsme v té posilovně zase tak dlouho nebyli.
• krajkový cardigan – tedy lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem ho nepoužila, ale důležitý nebyl, protože jsem měla ještě jeden obyčejný a ten jsem používala víc
• klobouk – myslela jsem si, že ho v tom horku z hlavy nesundám, ale stejně jsme u vody skoro vždycky byli ve stínu, a do vody jsem na hlavě nic mít nechtěla
• nepromokavý vak – počítala jsem, že ho budu nosit k vodě, ale všude byly lehátka a stolky, kam si člověk mohl odložit věci, takže se o ně nemusel tolik starat, pokládat je na písek a podobně
• boty do vody – neberte mě špatně, na korálové útesy (a nejen na ně) rozhodně potřebujete boty do vody! Ale já si vystačila, jako obvykle, se sandály, takže moje skinnersky mi nakonec byly k ničemu. Pan M. ty svoje ovšem používal.
• powerbanka – byli jsme pořád u zásuvek, ať už v hotelu nebo na letišti. A díky all-inclusive programu jsme se pravidelně vraceli na pokoj převlékat kvůli jídlu, takže jsme nikdy nebyli daleko od energie.

Co je taky dost důležité s sebou mít, jsou dolary na víza (ideálně to mějte přesně) – platit se dá i v Eurech a Librách, ale v dolarech je to nejlepší – a berte na vědomí, že je to země, kde se počítá s dýšky. V hotelu vám někdo bude tahat kufry, ať už budete chtít nebo ne, někdo vám bude třeba u bazénu nosit drinky nebo osušky, někdo vám bude uklízet pokoj. Někdy se dýška vyloženě očekávají a je tedy dobré mít u sebe pár drobných v místní měně (získáte je obvykle z bankomatu v hotelu výměnou za dolary). Cpát jim kovové drobné v Eurech a podobně není vhodné, nemají si je kde rozměnit a neocení je. 

Závěrem: Domnívám se, že by bylo možné s sebou mít i míň oblečení, než jsem měla já, ale mám ráda změnu, nesnažila jsem se jet úplně extra minimalisticky a měla jsem dostatek místa, i proto, že spousta toho oblečení nezabírala skoro žádné místo (a taky používám vakuový pytel) Hlavní je si pamatovat, že nejlepší je:

1. vzdušné lehké oblečení volného střihu, včetně dlouhých rukávů a nohávů
2. věci, co se dají vrstvit a kombinovat – inspirujte se pojmem capsule wardrobe
3. pokud chcete zapadnout, tak se držet „pouštního“ barevného schématu – béžová, hnědá, bílá, černá

A jakmile vlezete do pokoje, všechno v něm zkontrolujte. Potkali jsme českou rodinu, která doplatila na to, že si v noci po příjezdu nezkontrolovala všechno – bylo jim naúčtováno asi 40 dolarů za prasklé sklo na terase!

To by tak asi bylo všechno 😉