Hříchy pro šíleného kladivouna: Teeda až Zprávař – poslední díl!

Tak, milé děti! Uff 🙂

Byla to švanda, ale můj mini (no, spíš maxi, jak to tak cítím…) seriálek doběhl do svého konce a tady vám konečně mohu naservírovat jeho úplně poslední díl.

Skoro by si to říkalo o nějaké závěrečné zhodnocení a bilancování, k čemu to všechno bylo, co mi to dalo a na co jsem přišla. Inu, to se dozvíte až na konci, muhehe.

Předem chci poděkovat virtuálnímu světu za tu příležitost se takhle vykecat, všem, kdo si to přečetli, za zájem a trpělivost to přelouskat, všem, kdo si z toho něco vzali – jste báječní! Maximálně doufám, že vám to pomohlo, a pokud ano, budu ráda, když se mi ozvete se zpětnou vazbou, co vám pomohlo nejvíc. A všem, kdo by si bývali přáli, abych to hodnocení dělala v rámci Lupy, chci taky poděkovat za podporu. Takhle to dělit je sice poněkud idiotské, ale všichni víme, kdo to má na svědomí. Já jsem si to aspoň vykompenzovala tím, že jsem se nahlásila za pomocnou ručku Anne Eyre v Klubu snílků a pomáhám jí teď s kontrolováním nezbedů tam, takže pokud stojíte o víc mého kibicování, hledejte mě ve vodách tamějšího Repetitia.

Takže prosím, tady máte poslední várku 😉 Jen chci ještě říct, pokud vám ve výpisu chybí nováčci, ty jsem přenechala lupařkám, jakmile Lupa vznikla. Krom toho dostávají nálož i přímo v přijímacích článcích, tak proč se opakovat.

Teeda schamte.blog.cz

Velmi pěkný, příjemný a jednoduchý design. Vzorově zarovnáno i perexováno, obvyklý sloupkový binec uklizen do zápatí. Obsah autorský, s myšlenkou a poetikou a vlastními krásnými fotkami. Blog na jedničku 😉

Telenta telenta.blog.cz

Další pěkný a přehledný blog s autorským obsahem, taky paráda. Šikovné užívání kurzivy a boldu dělá články vizuálně zajímavějšími a láká mě si je přečíst.

Tereza Matoušková temnarka.blog.cz

Temno a tajemno, ale co byste taky čekali od někoho s takovou přezdívkou 🙂 Každopádně příjemně vymazlené záhlaví, jen ten horní rovný okraj mi tam nějak nesedí, a kvalitní autorský obsah.

Tereza Matoušová zzkusebniii.blog.cz

Trochu binec a mixle fontů. Je to uspořádané a uklizené, ale stejně to působí jako šuplík plný sice složených, ale naprosto rozličných předmětů a kusů oblečení.

Dát blogu motto nebo nějaký citát je fajn, ale dva různé citáty na různých místech se spolu mlátí. Jméno autora toho ve sloupku je navíc částečně překryté bannerem Aktuálních článků. Proč je sloupek Comicem, když celý blog je jinak fontem jiným, nechápu, a na konci sloupku je taky nepořádek. Barevně mi do blogu neladí podivně modré oddělovače článků, jako bych se dívala dlouho do světla, nedokážu je pořádně odlišit a celé to podivně žhne.

Obrázky lépe odsazovati od textu jest. Není třeba to lepit jedno na druhé, špatně se to čte i se na to špatně kouká. Dej tomu prostor, vždyť je ho na blogu dost.

TlusŤjoch tlustjoch.blog.cz

Co TlusŤjochovi chybí na designu, to dohání nebývale originálním způsobem vyjadřování a také tvoření poesie. Sledování jeho blogu je pro fajnšmekry, na příspěvcích si dává velmi záležet a spolehlivě autorsky tvoří už od roku 2009. Unikátní kousek, kterému si ani ten největší hnidopich netroufne kibicovat na mouchy, neboť ve svém projevu a originalitě nás má všechny dávno v kapse.

Tril tril.blog.cz

Celkem příjemně jednoduchý, a přitom zajímavý design, jen škoda, že obrázek v záhlaví je tak rozmazaný.

Autorka je nesmírně talentovaná malířka a kreslířka, která svá díla prodává prostřednictvím vlastního e-shopu (a jeden z mých oblíbených blogerů si sám ozdobil stěnu jejím obrazem), což jí můžu jen závidět, takže zase – co někomu tak úspěšnému vyčíst? 🙂 Snad jen že u těch báječných maleb není víc textu. Ale u něčeho tak wow mám opravdu pocit, že toho není třeba.

Třetí sloka tretisloka.blog.cz

Design je takový jednoduchý, nezaujal mě a je škoda, že tělo blogu při scrollování překryje záhlaví a že je nastaven jediný článek na stránku a pak už musím do archivu, v němž jsou ještě články schovány pod titulkem. Nikde žádný perex, takže se musím k obsahu dost složitě proklikávat a vlastně nevím, co mě čeká. Pokud článek s videem stojí na videu vlastním, třeba z vlastní kapelní zkoušky, chlupy se mi tak neježí jako když vidím někým nasdílené „videjko, co se mu líbilo“ a nic k tomu. Přesto si ale myslím, že by k tomu to něco být mohlo a mělo.

Bohužel zjišťuji, že podobné štěky a twitterozprávičky jsou na blogu běžné, a při tak nizoučké aktivitě je to velmi těžko přehlédnutelné. Kapela má k tomu všemu stránku na bandzone, kam ostatně podobné záležitosti podle mě patří, a pokud na blog není schopna dodat něco víc než velmi stručně podanou aktuální aktivitu, nechápu smysl jeho existence ani jeho členství v Klubu. Je to brána k něčemu zajímavému, snad pokus ukázat kapelu víc světu, ale je to brána nevyužitá, velmi tichá a nezajímavá, o čemž svědčí i absence jakýchkoli komentářů. Čtenáře a posluchače tento blog asi nezajímá.

Tuleň tulen.blog.cz

Tuleň se už velmi dlouhou dobu honosí svým specifickým designem, který bude asi kdekomu estetickým trnem v oku, neboť kombinace zářivě modré a červené pere do očí, co to jen jde, a tuleňova paruka taky není úplně mistrovským dílem z dílny photoshopu 😀 Přesto to k Tuleňovi prostě patří, a jelikož to umí dohnat kvalitním psaním z vlastní hlavy, dá se to skousnout. Jen mi vadí ty nezdrojované obrázky, to by člen dělat neměl.

Veki veki.blog.cz

Takový design „nezaujme, neurazí“, obsah dobře čitelný, autorský a vcelku zajímavý. Dobře se to čte díky autorčině schopnosti používat kurzivu a bold, dělit články na odstavce s vlastními podnadpisy a nepřehánět to s fotkami. Ty tam jsou spíš opravdu pro ilustraci než samy za sebe a pro mě to perfektně funguje.

Venca vencisak.blog.cz

Takové záhlaví á la „Malování“, a trochu bláznivé, ale člověk si brzy zvykne 🙂 Velmi jednoduchý, dobře čitelný vzhled, perexy mi usnadňují orientaci v článcích, obsah je autorský a na úrovni a oceňuji popisky u fotek. Vždycky vím, na co se koukám, a to je bohužel i u fotoblogerů docela vzácnost. Buď tedy nepopíšou vůbec, a nebo popíšou dlouhým odstavcem či celým článkem, a to se člověku taky vždycky nechce číst. Krátký klíčový popisek boduje a taky blokové zarovnání blogu sluší.

Veroniqué

Celkem příjemný design, ale šíleně malé písmo. To nepřečtu, musím zazoomovat aspoň na 110 a u sloupku na 125%, a to mám malá písmenka ráda. Tohle je prostě moc.

Baví mě minimalistická navigace (možná je to jen moje preference, ale podle mě čím míň rubrik, tím líp), ovšem nechápu, proč je blog přepnutý do AJ, když jeho obsah je v jazyce českém. Co to má za smysl?

Obsah blogu se zdá být velmi příjemný, poetický, zvláštní. Autorka zřejmě přepíná z mužského do ženského rodu, nemám takhle narychlo šanci vyzjistit, co za tím je, ale je to rozhodně něco nového, a text mě baví, stejně jako třeba vydařená rekonstrukce dobových bot. Jen si nejsem úplně vždycky jistá, zda jsou fotografie/koláže vlastní výroby. Ale z textíku ze zápatí usuzuji, že asi ano, takže zase zalézám do krabičky. Jen škoda, že blogu chybí jakékoli záhlaví či čudlítko „Domů“.

Víla nevinny.blog.cz

Trochu nezvyklý design, uvítání napravo je neobvyklé, ale milé. Sloupek je trochu moc dlouhý k tak krátkému tělu blogu, vypadalo by to příjemněji, kdyby bylo buď jedno zkráceno nebo druhé prodlouženo přidáním více článků na stranu. Obsah se zdá být v pořádku, jen pod perexem mají články zbytečně mezeru navíc, což při rozkliknutí celého článku nevypadá dobře.

Vilemína vilemina.blog.cz

Vzhled v pořádku. Do záhlaví si umím představit elegantnější font než obří Comic Sans, ale to je každého věc. Obsah je rozhodně autorská paráda, jen pozor na nešikovné umisťování obrázků. Pokud je textu, který chcete dát k fotce do perexu, tak málo, bude vypadat lépe, pokud ho umístíte nad nebo pod fotku. Není důvod dávat ho vedle ní a mít všude kolem toho kilometry místa.

Viollet pieklo.blog.cz

Parádní autorský design! Nejvíc baštím ikonky ve sloupku, třeba zrovna AK nebo ikony rubrik, což se jen tak nevidí. Zajímavý je i obsah, ať už pro autorčinu kreslířskou zdatnost nebo její způsob mluvy, který už po pár řádcích způsobil, že jsem v hlavě přepnula do silného přízvuku, a o to víc mě to čtení bavilo 😀

Jen to runové písmo se mi trochu špatně čte, musím si na něj chvilku zvykat a trochu luštit. Ale u něčeho tak vymazleného mě to luštění neštve.

Vlaštovka twodotsswallow.blog.cz

Krásně minimalistický, světový design, u něhož vždycky zapomenu, že čtu malou rybku – totiž vlaštovku – z českého rybníčku. Dokonale autorský a velmi pěkně psaný blog, jehož autorka si mě získala už mnoho měsíců zpátky a od té doby mě ještě nepustila. A to i přesto, že všechny ty fesjbůky a blogy zaplavené fotkami mimin mě normálně po krátké chvíli notně přestanou bavit. Tentokrát jsem si to ale sama zvolila a celkem se nemůžu nabažit. Zvláštní 🙂

Vlček Ondřej vlcekondrej.blog.cz

Zase jednou trošku originálnější záhlaví a příjemně jednoduchý vzhled. Při zjištění, že blog se skládá pouze z fotografií v obří velikosti, povětšinou makro záběrů kytiček, bobulí či kůry stromů, mě nadšení velmi rychle opouští. Dokonce se to i jmenuje Galerie, tak já to nechápu. Já si snad založim blog na Galerii.cz nebo já nevim. Nemám nic moc proti fotoblogům, ale tohle fakt není blog, to je prostě jen ta galerie a není tam co číst. Proč si autor nezaloží normální webové portfolio, flickr nebo deviantart, to nechápu. Pokud se ale správci AK (ano, Lupařky už považuji za správce, neboť na nich z velké části závisí podoba a skladba členstva) rozhodli, že fotoblogy ano, a že to prostě bude takové zpestření na pokoukání, pak samozřejmě není moc o čem.

Vyděšená prvorodička vydesenaprvorodicka.blog.cz

Vzezřením mám pocit, jako bych se ocitla na nějakém profi serveru, idnesu nebo v novinách. Asi tomu pomáhají ty červené titulky a strohé, obyčejné písmo v záhlaví, kam si většina blogerů volí všelijaké kudrlinky, ručně psané fonty a kdesicosi. Obsahem je blog velmi kvalitní, hned prvním článkem si mě zaháčkoval a Prvorodička velmi dobře používá jak nadpisy, tak perexy. Pokud si nejsem jistá nadpisem, perex mi osvětlí, co mě bude čekat, a světe div se, přesně to mě pak taky čeká, což vzbuzuje důvěru k autorovi. Jen ta červená mi přijde taková dost agresivní, ale když je obsah dobrý, tak se to pro jednou přežije.

Vysmátá zrzka disguised.blog.cz

Příjemný blog plný poesie a s pěkným designem. Baví mě nezvyklá forma ilustrování básní podélnou fotografií. Jen – čípak ty pěkné fotky jsou? Jsou-li pak vlastní?

Vzteklej pes vzteklejpes.blog.cz

Další agresivní červená, ale k titulku blogu se to holt asi hodí. Jen na obrázku v záhlaví se text velmi špatně čte. Obsah je autorský a asi má něco do sebe, ale osobně neholduji blogerům vulgárně se vyjadřujícím. Třeba je v tom něco uměleckého, ale já se k tomu pozitivně vyjádřit neumím, nepřijde mi moc vhodné internetu (a ke všemu prostřednictvím titulky, která si hraje na nějakou úroveň projevu či co) servírovat básničky plné explicitních výrazů takového toho typu, co byste fakt nechtěli, aby je znaly vaše děti.

Wnaty wnaty.blog.cz (zrušeno)

Svěží, jednoduchý, a přitom originální design, příjemně světlé a pastelové schéma a to něco navíc v podobě vlastních kreseb v záhlaví – to dává blogu už samo o sobě punc autorskosti. Oceňuji sekci Aktualit, a že jimi Wnaty nezaplácává titulku ve štekoidních článcích. Navíc je to sekce uklizená a nevybočující. Mnozí blogeři mívají pocit, že pokud je cokoli ve volitelném horním boxu, ať už aktuality nebo bannery, musí to být nějak bláznivě odlišené a zvýrazněné.

Zase ty blogové vymoženosti  jako odběr novinek kazí sloupek. Baví mě ale, jak Wnaty dokládá své členství v AK. Zase jednou někdo, komu na tom záleží? 🙂

Z obsahu toho není až tolik k hodnocení, probíhá restart smazáním vší historie, což oceňuju. Bloger, který se umí oprostit od věcí, které už nejsou tak docela on, má našlápnuto to někam dotáhnout, někam se vyvíjet. Mnohé v tomhle brzdí jejich lpění na minulosti. Jsem zvědavá, co z toho u Wnaty bude dál.

Yima yim.blog.cz

Opět mile autorské záhlaví, jen navrchu sloupku je trochu binec, profilové info je kolem fotky podivně rozsypané a neuspořádané a také je příliš nahňácnuté na text článků. Myslím, že by nebylo na škodu profilový text šoupnout pod fotku a zmenšit tak sloupku v tom místě šířku. Obsah vypadá v pořádku, je to vizuálně zajímavé a pěkné, delší články jsou schované pod perexy, pohodička.

YumeOokami yumeookami.blog.cz

Poněkud nesourodý design. Zejména několik naprosto odlišných fontů se doslova mlátí – jeden v pozadí, jeden jako nadpis a dalším jsou vyvedené rubriky v menu. Mám loudavý internet, takže jsem se musela potýkat s fotkami, které autorka vkládá v naprosto šíleně vysokém rozlišení, tak velkém, že se mi prostě odmítly načíst. Čekala jsem asi tři minuty, pak jsem se na to vykašlala, a to ten net není zase až tak pomalý O.o Lidi, prosimvás. Vaše fotky a obrázky není naprosto nutné vkládat ve vyšším rozlišení než jaké stačí na velikost stránky. Vy v centrech velkých měst možná nepoznáte rozdíl, ale berte prosím na vědomí, že na vaše blogy budou chodit i lidi, co bydlí o kousek vedle. Při vysokém rozlišení a pomalém internetu se foto, pokud nevíte, nejprve zobrazuje na celou stranu, ve své skutečné velikosti, a teprve potom se zmenší na velikost, jakou autor chtěl zobrazit v článku. Trvá to věčnost a pokud váš blog někdo opravdu, ale opravdu nechce číst, tak se na to vysere.

Obsah blogu, co jsem tak za ty tři minuty čekání stihla okouknout, je v pořádku, autorský a všechno. Ale tohle mě fakt krklo a zaseklo mi to prohlížeč.

Zdeněk Souček zdeneksoucek.blog.cz

Pěkně autorský fotoblog, který můžu pochválit a uvést příkladem, neboť i když je v tom hafo fotek, zároveň je to taky fakt blog. V každém článku je dostatek textu na to, aby se tomu dalo říkat článek, a nejsou to jen okecávky, aby tam něco bylo, je to povídání k focení, o objektu atd. Zdeněk navíc milosrdně používá perexy, takže pokud vás některý zvířecí či rostlinný druh z perexu nezaujme, nemusíte si prohlížet všechny fotografie z téhle série a jedete rychle dál.

Poctivý člen, jen bych za členy poprosila o ještě větší dávku milosrdnosti a házení aspoň trochy textu před fotky. Chápu, že je to změna, ale je to o zvyku a víme, jak funguje titulka, že? Pro čtenáře by jistě bylo fajn vidět na ní i něco víc než jen název článku a prázdné místo.

Kdyby se Zdeňkovi chtělo ladit mouchy, tak nechť se zamyslí nad uhlazením textu zarovnáním do bloku a dá si pozor na odsazování fotek od textu. V některých článcích následuje po fotce pěkně mezera, někdy je první odstavec nalepený hned na ni a to nevypadá pěkně.

Zlatka podsvetti-or-raj.blog.cz

Vzhledově není špatné, ale. Zlatka nezdrojuje cizí obrázky a používá je poměrně hojně. Neodsazuje je od textu, což vypadá hrozně – a hlavně se ten text pak špatně čte. Zarovnání textu je vedlejší, ale víme – ten blog by to učesalo. A taky mě rozčiluje ta bilingvnost, kterou ale zjistím jen z toho, že půlka navigace, motto a některé články jsou v angličtině, aniž by to bylo jakkoli ohlášeno, odděleno nebo zdůvodněno. Mít dvojjazyčný blog – proč ne. Ale zahraničnímu čtenářovi bude takto vedený blog naprosto k ničemu, neboť anglicky psanou rubriku nedohledá, kdyby se zbláznil, a pro víc čtiva mu tak nezbývá, než prostě rolovat archivem, dokud nenarazí na něco, čemu bude rozumět. A na to se vám taky každej vytento.

Vůči čtenářům českým je pak zase neúcta najednou poslat na titulku cizojazyčně psaný článek bez jakéhokoli vysvětlení. Myslíte si snad, že naprosto všichni její čtenáři tomu budou rozumět a pochopí to? Nepochopí. A je třeba vždycky myslet i na nové čtenáře. Za všechny z nich si prosím o nějaké viditelné vysvětlení té bilingvnosti pokud možno hned nahoře ve sloupku, a za všechny zahraniční prosím o viditelné umístění anglicky psané kategorie ve sloupku, jinak to prostě nedává smysl. Samozřejmě pokud si blog nepíšeš čistě jen pro sebe a lidi ti nejsou fuk, ale co bys pak dělala v blogerském klubu, žejo…

Zprávař zpravar.blog.cz

Zajímavý informační blog zaměřený na čtenáře, s příjemným a příhodným designem. Profi. Dloubla bych si  jedině s dotazem, kdopak vyráběl avatary k příspěvkům. Pokud sám autor blogu, není co vytknout.

Tak, to by bylo, a slíbený bilanc?

1. V Klubu je plno zajímavých blogerů, o nichž jsem nevěděla.
2. Je tam bohužel i celkem dost takových, kteří tam podle mě nemají moc co pohledávat a významně snižují klubovou prestiž a výpovědní hodnotu.
3. Jsem ráda, že Standa celkem poctivě odstraňuje alespoň blogery neaktivní. Je ovšem s podivem, že s něčím takovým si práci dá, ale změnit, byť pod váhou pádných argumentů, názor na blogera, kterého přijal asi v pominutí smyslů nebo co, je pro něj naprosto nemožné. Upřímně doufám, že teď po rozjetí Lupy se to zlepší, zatím ovšem nepozoruju žádnou změnu a začíná to být zase nepříjemné.
4. Jsem taky ráda, že jsem si tu práci dala a dostala to ze sebe. A taky jsem ráda, že z revolučních vod vzešly Lupařky a že to za mě někdo veme. Po strašně dlouhé době mám pocit, že to nedělám jenom já a sama pro sebe. Že má někdo oficiálně stejný názor, a je to hlavně někdo, kdo je schopen s tím něco dělat. Jistě, pořád proti srsti Stanleymu. Ale jednou s tím souhlasil, tak snad bude mít koule na to, aby v tom pokračoval a dotáhl tu spolupráci do konce.
5. Pravidla Klubu nutně potřebují přepsat. Říkám to už sakra dlouho a teď se to jen potvrzuje. Není celkem divu, že se do Klubu dostávají i blogy, které si tam osazenstvo nepřeje, když podmínky vstupu neobsahují ani polovinu toho, co by obsahovat měly.
6. Spousta členských blogerů by se nad sebou mohla v lesčems zamyslet a zapracovat na sobě. Viděla jsem během těch několika týdnů tolik blogů s úžasným potenciálem, jejichž autoři se dopouštějí úplně základních chyb a neuvědomují si, jak moc si tím ubírají a o co zajímavější pro svět by mohli být. Neříkám, že mám na blogování patent, ale upřímně věřím, že bych byla schopná většině z nich pomoct k lepší prezentaci, možná lepšímu vztahu se čtenáři, hlavně ale lepšímu prvnímu dojmu, na který dá, byť většinou podvědomě, opravdu naprosto každý, a je to tak zcela zásadní věc.
7. Doufám, že se lupařky brzy pustí do série článků (nebo alespoň jednoho základního) na často zmiňovaná témata jako perexy, zarovnání atd. Bude to chtít hodně objektivity a hodně argumentů, ale pokud to napíšou správně, budou mít v ruce obrovský trumf do budoucna. Po celou dobu hodnocení jsem uvažovala, že bych to začala sepisovat sama, protože to věčné opakování se a obhajování pořád dokola těch samých věcí mě nebaví, ale myslím, že jsem jim už fušovala do práce dost. Samozřejmě se můžeme domluvit i na nějaké spolupráci 😉 Více děr, více syslů a tak dále…
8. a to už je asi fakt všechno 🙂

Díky za pozornost.