Levné letenky, dlouhé stopovery a jejich obrana

Nějak těsně před odletem na Bali, když jsme řešili letenky, se ke mně dostal tenhle článek.

No, že na Bali není jen jeden český pár, to jsem věděla, a možná jsem od tohohle páru i četla pár vtipných a celkem užitečných článků, ale zrovna po tomhle konkrétním jsem pochopila, proč o nich po netu kolují ne vždycky pozitivní věci a proč někteří říkají, že by k nim nikdy nejeli.

Samozřejmě každému podle chuti, ale když jsem ten článek četla, tak jsem nabyla pocitu, že já bych tam taky nejela. Strašně totiž nemám ráda arogantní lidi a ten článek je napsanej tak arogantně a zčásti i lživě, že jsem se zařekla, že k němu po návratu schválně něco napíšu.

My s panem M. samozřejmě patříme k lidem, co neradi vyhazují zbytečně peníze. Radši strávíme nějaký čas hledáním nabídek a možností a prolezeme internet skrz naskrz, než se práskneme přes kapsu. Je pro nás rozdíl, jestli si koupíme letenky za dejme tomu 23.000,- nebo za šestnáct.

Jsou situace, kdy si radši připlatíme a ušetříme čas a energii, ale někdy víme, že ten čas a energii máme a že to tedy do toho vrazíme v tu chvíli radši než ty prachy. No, o tom to ostatně taky je – o situaci. A o lidech. Každý to má trochu jinak a i z toho důvodu mě ten článek nadzvedl tím nesmyslným generalizováním a tím, jak se v podstatě tvrdě vysmívá všem, kteří dají přednost akčním letenkám s několika přestupy a delšími mezipřistáními před dvakrát tak dražší kratší cestou.

A hlavně ty lži v něm. Tak například:

• „Letenky za tak levné peníze fakt můžete sehnat :-), ale v momentě, kdy uvidíte na internetu takový článek, už většinou dávno nejsou :-). Je to totiž jedna či dvě letenky z celého letadla. Je to marketingový tah leteckých společností či vyhledávačů levných letenek.
  …Za takovou cenu, pokud ji najdete jako první, Vás ale nečeká žádný skvělý termín 2-3 týdnů, ale většinou buď 1 týden, nebo 1-2 měsíce mezi odletem a příletem zpět do ČR. No jak si všímáte…. letenky jsou to „parádní“ s ideálními podmínkami pro Vaši nádhernou dovolenou :-))).
  …Cílem takových nabídek je nalákat Vás na jejich server, napsat hitovku na fb, aby se strašně rychle šířila, a pak Vás tam zdržet, abyste si koupili svoje letenky za normální cenu, protože ty, co byly v příspěvku už jsou 1-2 minuty po zveřejnění stejně prodané. Takže dnešní článek fakt není o nejlevnějších možných letenkách.“

To je prostě totální bullshit. Záleží samozřejmě na tom, kdy na tu akci narazíte, ale v posledním půlroce jsme viděli hned několik akcí levných letenek na Bali, kde bylo možné kupovat letenky třeba od té chvíle po celé další tři měsíce, tedy rozhodně nešlo o krátkodobé akce, které by byly hned pryč. A jestli jsou ty akce někdy na letenky tak říkajíc last-minute, no a co? To je u zlevněných letenek přece normální – nejlevnější bývají ty, kupované dlouho dopředu, nebo naopak na poslední chvíli. Nebo když někde mezitím vychytáte zrovna nějakou akci a zrovna v poslední době jsme jich viděli několik a ceny jdou pořád dolů (což souvisí s blížícím se dešťovým obdobím).

• „Pokud budete mít přestup 5-14h, což při nejnižších cenách prostě je, budete v pasti – ušetříte možná 3-5tis Kč za letenky, ale velkou část z těchto peněz utratíte na letišti. Svačinku v podobě řízku Vám na letišti zabaví :-)))), pitnou vodu taky. Takže budete odkázáni jíst, co je na letišti. A věřte nám, letiště jsou faaaakt drahá.“

Další, ale vážně totální bullshit. Nechápu, o co se ten člověk snaží. Normální jedinec si na dlouhý přestup nabalí jídlo z domova, kde záleží čistě na něm, kolik do toho vrazí. Je úplná číčovina a lež, že by vám to jídlo měl někdo zabavovat, vůbec nechápu, proč by to někdo dělal a jak může něco takového tvrdit někdo, kdo má údajně „bohaté zkušenosti s létáním“. Jediné, co vám opravdu při kontrolách neprojde, jsou tekutiny, kam spadá i cokoli, co jde namazat, tedy třeba paštika, ale jedině by byla v kelímku – namazou na chlebu vám ji nikdo brát nebude 😀 Těstovinový nebo kuskusový salát se zeleninou vám ale nikdo brát nebude, pokud do toho nenarvete maso nebo majonézu, tak to klidně den, dva vydrží, a stojí to pár kaček. Řízky tedy taky nejsou problém, stejně jako ovoce, zelenina, ořechy, müsli tyčinky, no chápete. Podobné věci mohou být problém jedině pokud letiště hodláte opustit – některé země jsou na dovoz podobných věcí jako zrovna ovoce nebo semínka háklivé, ale většinou stačí vyplnit je do formuláře, který dostanete, říct, že prostě s sebou máte svačinu na těch pár hodin, a neměl by s tím být problém. Takový formulář jsme museli vyplňovat na Bali, možná je to zapotřebí v Číně, tam nevím, ale brát vám to stejně nikdo nebude, a v Paříži se nás nikdo na nic neptal a to jsme měli bágly narvané jídlem, zkrátka no problemo.

Co se té vody týče, tam je to bohužel pravda, tu vám vezmou. Ale i to se dá řešit. My cestujeme taky docela hodně a  občas do míst, kde pitná voda taky zrovna neni. Už před nějakou dobou jsme si tudíž pořídili filtr na vodu, který si nemůžeme vynachválit a bezpochyby se nám už zaplatil. Zvlášť na Bali ho můžu jedině doporučit, tam pitnou vodu z kohoutku nenatočíte, málokteré ubytko ji nabízí z barelu, takže budete muset kupovat balenou. Na letištních záchodech obvykle pitná voda není (světlou výjimkou je Šanghaj, tam mají všude takové automaty na filtrovanou vodu zdarma, a to jak studenou, tak horkou – dobrá na instantní nudle nebo polívku z pytlíku). Pokud tedy nemáte filtr, pitná voda je to jediné, za co opravdu budete muset ty prachy dávat, určitě za to ale nedáte takové sumy jako čtyři tisíce, to se ten člověk zase trošičku posral 🙂

Edit 2020: V mnohých civilizovaných zemích je dnes běžné mít na letišti kohoutky s pitnou vodou zdarma.

• „Pokud se budete chtít vyspat, protože se jinak unudíte k smrti, čeká Vás podlaha, nebo hliníkové sedačky (polstrované s jednotlivými sedáky v lepším případě)“

Ehm, klasický případ lži a zavádění. Nevím, proč by se měl někdo nudit k smrti, vy nemáte počítač, knížku nebo čtečku? Několikahodinový přestup je ideální ke čtení, koukání na filmy a nebo – pokud je dostatečně dlouhý – k výletu do města. K čemuž se ještě vrátím.

Pokud se budete chtít vyspat, sedačky podle mě nejsou žádný problém, zase si to nebudeme představovat jako vězení, a podlaha taky není vždycky zlá (v Paříži mají třeba na některých místech koberec), hlavně ale na delších letech vždycky (no, za to ruku do ohně nedám, ale my jsme je vždycky dostali) dostanete dečku a někdy i polštářek, obé není problém při odchodu z letadla narvat do zavazadla a hned máte tu nastávající přespávku pohodlnější. My jsme ještě o krůček dál, oba máme nafukovací karimatku, což je takový malý lehký balíček, který nám rozhodně nebylo zatěžko s sebou na Bali brát, byť jsme věděli, že ho nejspíš použijeme jen na těch letištích. Rozhodně se to vyplatilo, spalo se nám jako na obláčku.

Na letišti není vůbec problém se někde natáhnout – budou na vás možná místy čumět, ale koho to zajímá 😀 V Paříži jsme dokonce našli krásný tmavý kout na koberci, kde v noci nikdo nebyl a bylo to super. Jinak je třeba samozřejmě počítat s osvětlením a trochu rámusem, ať už lidi nebo hlášení (často jsou fakt uřvaná, hlavně v té Číně) a nejlépe mít pásku přes oči a špunty (což vám někdy taky dají v letadle, ale nespoléhala bych na to, lepší je vybavit se vlastním materiálem). I kdybyste nakrásně neměli dečku nebo polštářek, pravděpodobně s sebou máte příruční zavazadlo, na němž můžete spočinout, a nějakou mikinu nebo bundu navíc (v letadlech je zima a průvan od klimatizace, nenechte se mýlit tím, že jedete do tropů a rozhodně si vezměte mikinu a dlouhé kalhoty nebo punčochy).

• „Pokud chcete přestup tak, abyste se mohli podívat do města, vždy mějte na paměti, že než se dostanete z letiště, na taxík a do centra daného velkoměsta, zabere Vám to cca 3-4h času, ta stejná doba zpátky.“

Další bullshit, i když tady bych přivřela oko s tím, že je rozhodně lepší si na to takovou nějakou dobu vyhradit, než pak splakat. Normálně ale neznám letiště, kde by dostat se ven trvalo dýl než hodinu, a to mluvím i o londýnském Gatwicku, Paříži nebo Šanghaji, což nejsou malá letiště. Myslím si, že i ta hodina je předimenzovaná, ale samozřejmě člověk nikdy neví, záleží na denní době a v Šanghaji budete potřebovat projít nějakou kontrolou ohledně víz, kde může být fronta.

Co se dopravy do města týče, ani tam to není na tak dlouho. K Eiffelovce je to vlakem/metrem odhadem tak hodina, maximálně hodina a půl. V Šanghaji je centrum taky poměrně blízko, možno využít Maglev = superrychlý vlak, a přestup na metro. Nevím teď přesně, ale myslím, že to bude taky maximálně hodina.

Co je tady ale pravda, je to, že za tyhle srandy rozhodně vydáte dost peněz. Jednosměrný lístek mhdčkem v Paříži nás přišel na 10 euro na osobu a v Šanghaji to taky nemělo být zrovna málo peněz. To jsou ale výdaje, do nichž vás nikdo nenutí, a pokud se pro ně rozhodnete, je třeba to vlastně považovat za bonus toho dlouhého přesedu a ne za nevýhodu. Pro mnohé z nás je to totiž jedinečná a třeba i jediná šance, jak se do takových měst podívat. Pan M. Eiffelku nikdy předtím neviděl a já jen z dálky, takže to pro nás byl velký bonus, byť nás to stálo peníze a energii – ale komu by vadilo projít se noční a dopolední Paříží a protáhnout si tak i nohy po letu? 😉 Šanghaj nám nakonec nevyšla, ale taky jsme se na to těšili – je tam rozhodně co vidět a nepočítám, že se tam kdy podívám znovu, ačkoli samozřejmě kdo ví.

Jako další a podstatný bonus dlouhých stopoverů ale chci uvést ten, že fungují jako časová rezerva pro případ zpoždění nebo zrušení nějakého letu. A tohle říkám z vlastní zkušenosti (totiž, všechno to říkám z vlastní zkušenosti, ale víte jak :D), protože se nám několikrát stalo, že nás ta dlouhá mezera zachránila. Právě v té Šanghaji jsme měli mít nějakých 17 hodin a chtěli jsme je využít na výlet k mrakodrapům. Nakonec jsme ale nešli nikam, protože let z Bali se opozdil o nějakých devět hodin a na mě pak během něj přišla silná migréna (viz minulý článek) a celou Šanghaj jsem prozvracela a proležela. Byli jsme nicméně rádi, že tam ten časový polštář byl, kdo ví, kudyma bychom jinak museli letět a kdy.

Co jim v tom článku musím nechat, nebo to spíš nemohu popřít, jsou možné výhody létání s ověřenými společnostmi. Ty akční letenky z poslední doby často zahrnují China Eastern Airlines a po našich stávajících zkušenostech musím říct, že s těma kurvama už nechci nikdy letět. Jo, až tak. Samozřejmě je možné to brát tak, že jsme prostě měli smůlu – ostatně pravděpodobně s nimi létají všichni, kteří jedou navštívit Anie Songe, a neslyšela jsem zatím žádné stížnosti. Ale co jsem googlila, tak si na ně stěžuje víc lidí. Jenže to je tak všechno, co můžete dělat – nadávat u pátého vodovodního kohoutku zleva. Ani to radši nebudu rozvíjet, ale jsou to zmetci vyčůraní, jídlo bylo snad na jednu výjimku dost nevábné (pan M. si nestěžoval, ale podle mě to prostě smrdělo a dobré to moc nebylo) a nikdy předtím jsem se na palubě letadla necítila tak nevítaná, až opovrhovaná, jako právě u Číňanů.

No ale mají tam takovou skvělou hru, jmenuje se to nějak jako Wreck’n’road a jezdíte tam v autíčkách jako různý monstra a závodíte, no skvělý to je, po pár minutách jsem na tom byla závislá a úplně mě z toho pak bolel palec 😀

A taky je rozhodně třeba zvážit, jestli na to máte kule a síly nebo nemáte. Pro někoho, kdo nemá moc zkušeností s dlouhými lety obecně, nejen s čekáním na letišti (což určitě je záhul na netrénovanou psychiku, nejen na tělo), pravděpodobně bude lepší se přes tu kapsu plácnout a vzít kratší let – i tak to pravděpodobně bude trvat kolem 24 hodin. My už jsme něco takového zažili dřív, takže jsme věděli, že těch šílených 46 hodin jedním a 36 druhým směrem zvládneme, a naplánovali jsme si to tak, abychom se na těch letištích mohli dobře vyspat – já osobně třeba nejsem schopná spát v letadle. Pokud máte před sebou dlouhou dobu na Bali (třeba tři týdny a víc) a po doletu domů ještě taky volno, tak asi máte čas na to, abyste se z toho pak vzpamatovali. Normální pracovní člověk ale musí počítat s tím, že ho to rozseká a že ten jetlag (tedy naprosté vyčerpání z časového posunu) mít bude, a že ta mrcha někdy člověka doběhne třeba druhý, třetí den po doletu a vůbec neví, jak to na něj přišlo, najednou je prostě úplně mrtvej nebo rovnou nemocnej. Já měla ten první týden na Bali klasicky nějakou pitomou angínu, ale ta by mohla přijít stejně tak dobře po kratším letu jako po tom dlouhém.

Neříkám tedy ani že dlouhé přesedy jsou jednoduché, ani že je to něco, co „prostě musíš mít“, ale má to svoje plusy a kdo se to snaží šmahem takhle trapně odsuzovat a všem paušálně rozmlouvat, je u mě debil.

Pro zajímavost, asi před týdnem Lukáš odkazoval na letenky za nějakých 9.000,-. Nezkoumala jsem délku přesedů, ale cena je to neuvěřitelná. My to měli asi za 13.000 a to jsme si mysleli, jak jsme to vyhráli 🙂 Ale to je holt tou sezónou, bude přibývat oblačnosti a deště. Holt nemůžeš mít všechno, ani když jde o Bali.

Takže tak.