Mana – Co to je a další informace
Já tady čím dál tím častěji zmiňuju v článcích Manu a čím dál tím víc mi na hlavě taje máslo. Už kdovíjak dávno jsem si totiž slibovala (a vám možná taky, už ani nevím), že než se začnu rozněžňovat, napíšu hlavně článek o tom, co to vlastně je, proč to tak žereme (doslova) a prostě co je na tom tak skvělého. Takže:
Co je to Mana?
Mana je tekutá plnohodnotná náhražka jídla. Dostanete ji v podobě prášku, který smícháte s vodou v předem daném poměru, protřepete a máte připraveno jedno hlavní denní jídlo.
Mana je český výrobek a je to pečlivě připravená směs živin na míru lidskému tělu podle toho, kolik má za den přijmout sacharidů, bílkovin atd.. Pět menších porcí Many denně (= jeden sáček) má být s to dokonale nahradit běžnou stravu a uspokojit hlad.
Velmi stručná historie, cena a tak 🙂
Koncept Many není až tak nový, o něco dřív než Mana například vznikl americký Soylent. Mana ale není jen tak nějaká laciná kopie, je naopak velmi kvalitní, vymazlená a v přepočtu na běžnou útratu za jídlo není ani drahá. Týdenní zásoba, tj. sedm balíků (jeden balík udělá pět porcí,) vyjde na 1700 koček, pokud začínáte (to jest včetně speciální manaflašky a naběračky), na 1400 když už jen doplňujete zásoby. To je cca 48 korun na jednu porci (40,- při doplňování zásob), a když uvážím, co od Many chceme a proč ji kupujeme, je to skvělá cena.
Co tedy od Many chceme a proč ji kupujeme
Někdo (snad i výrobci) považuje Manu za něco, čím se dá plnohodnotně nahradit normální strava. No, my zase takoví extremisti nejsme, jen jsme hledali:
- něco pokud možno zdravého a dobrého a super snadno a rychle připravitelného pro případy, že jsme buď na cestách, nebo třeba i doma, ale prostě nemáme čas nebo chuť vařit
- něco, co vyštípe z repertoáru návštěvy fast foodů nebo potřebu nakupovat bagety u benzínky nebo chodit do předražených bister, když je krize (ne, že by se nám to stávalo často, ale když to má nastat, tak ať máme radši po ruce lepší možnost). Celkem často se vyskytujeme na letištích a při několikahodinovém čekání se obvykle nevyhnete nákupu předraženého sortimentu, pokud nemáte zásoby řízků, baget a podobně
- něco, co bude pokud možno veganské a co bude fungovat a ne že se po tom musíš dojíst
A přesně to jsme taky našli.
Mana perfektně vyhovuje naší představě nevařeného jídla, je to rychlejší než amarouny, nezašpiní to žádné nádobí kromě Manové nalgenky a světe div se, ona nám i dost dobře chutná! – asi jako řídká krupicová nebo ovesná kaše. Mana bývala dost sladká, novější verze už nejsou slazené, to aby si je mohli vychutnat i ti, co na sladké moc nejsou nebo to jedí ve velkém – přece jenom se to za chvilku přejí, když je to sladké, a já osobně třeba nesnáším jíst sladké, když mám velký hlad.
A hlavně to fakt funguje. Většinou ji s přítelem jíme jako svačinu na zahnání hladu, ale i když bydlíme zrovna od sebe, každý má vlastní zásobu pro případy nouze nebo nechuti vařit. Není to šutr do žaludku jako hambáč, nepřejíte se tím, ale na zasycení to stačí bohatě a taky mě baví, že je to tak hipsta eko cool 😀 Možná kdybychom ji jedli častěji, bylo by to vidět ještě víc, ale už to, že po první dávce mi to slušně protáhlo střeva (můj dosavadní příjem vlákniny byl míň než chudý a dost se to projevilo) a co jsme ji začali jíst (ovšem samozřejmě i spolu s dalšími změnami v jídelníčku), kila šla dolů a ubylo nám tuku.
Navíc se dá nachystat fakt kdykoli a kdekoli, ať už v kempu u stanu – zatímco vaši kolegové zápolí s hořáky a snaží se co nejrychleji zuřivým hladovým pohledem uvařit plechovku fazolí – nebo třeba při dlouhé cestě autobusem – kde vaši spolucestující právě dožrali poslední zásoby řízků a jsou v háji, neb to podcenili. Vám stačí najít zdroj pitné vody, smíchat v lahvi s práškem, protřepat, nemíchat, přidat třeba skořici nebo chia semínka, když si to chcete vytunit nebo se víc zasytit, a už jen zbaštit. Na příští zastávce flašku vypláchnete a jede se dál, žádné odpadky, alobaly, lžičky, brčka, ešusy a tak dále.
Stávat se astronautem nebo podnikat se svým zažíváním experimenty jako „Pojďme jíst měsíc jenom Manu“ v plánu nemáme, ale jakkoli klišovitě to zní, díky Maně je teď pro nás s panem M. život leckdy o hodně jednodušší, a hlavně navíc víme, že to není zkratka, co by nám ubližovala. Není to fastfood v pokřiveném nezdravém slova smyslu, není to sajrajt, není to předražená chemie. Je to prostě to, co tělo potřebuje, nic víc, nic míň, je to téměř rovnocenná alternativa k jídlu, je to veganské, člověku to dovede brutálně zjednodušit život a celkem dobře to chutná.
A když cestujete jako my a trávíte hodiny v letadlech, autobusech a podobně, tak je skladnost Many neuvěřitelně výhodná věc – a zvlášť při létání, kdy nemůžu mít v příručáku tekutiny, je to boží. Stačí mi při čekání na daší spoj zaskočit na záchod, namíchat a zblajznout. Jasně, svíčková je svíčková a Mega Pocketa od KFC si jinak zvolím anytime 😀 Ale tam, kde není čas ani příležitost a kde nechcete utrácet za předražené sendviče a podobně, Mana je podle mě naprostá výhra.
Jakože na cesty je to výbornej nápad – jíst bagety či sendviče po cestě autem je hrůza – jak to kodrcá, tak to všude drobí a tohle se prostě jen pije. Ale jinak bych dala určitě přednost normálnímu jídlu. Jak to vlastně chutná? Dá se to k něčemu přirovnat nebo je to spíš prostě jen voda?
Tak při kodrcání bych si snad radši dala bagetu než se snažit pít 😀 Ale jde spíš o tu připravitelnost kdekoli, kdykoli, o cenu, zdravost a výživnost.
V článku to píšu – chutná to dobře, jako takové smoothie trochu do vanilky a do oříšků. Je to hustější než voda, spíš jako taková řídká krupicová nebo ovesná kaše. Ono to teď bude chutnat zase trochu jinak, my jsme si to kupovali hned v začátcích a to vlastně Mana byla sladká. Pokud vím, tak teď trochu změnili recepturu a vyrábějí ji nesladkou, aby si to člověk mohl doupravit podle sebe. Mně to tedy vyhovovalo jak to bylo, ale zase je fakt, že každý má chutě jiné a někdo si to třeba bude chtít dělat zeleninové, takže mu to bude vyhovovat víc bez chuti. Myslím, že to pořád bude takové trochu ovesné.
O Maně už jsem toho hodně slyšela a láká mě čím dál tím víc. Kolikrát jsem se už dostala do situace, kdy jsem byla natolik unavená, že se mi nechtělo vařit, ale hlad byl a to velký. Kolikrát se nechci drbat se svačinou do práce a v tomhle horku obzvláště nevím, co si nachystat, aby to vydrželo v podmínkách, kde není lednice. Fakt myslím, že časem do ní určitě půjdu.
Mimochodem, jakou funkci tam má ten olejíček? A jaké to je s ním a jaké to je bez něho?
Já jsem jednak povětšinou nekuchařka a jednak lenoch. Když jsme pohromadě s panem M., tak plánujeme i nakupujeme všechno spolu, to je jinej svět, ale jak jsem doma na pár měsíců, tak bydlíme každý u rodičů a já snadno sklouznu k tomu, že sedím u kompu, dokud nemám děsnej hlad, a pak už je pozdě cokoli řešit. Vařit pro sebe samu stejně nebudu a to, co bych si vařila, by nikdo jinej u nás nejedl. Máma je v tom bohužel úplně stejná, takže tam se nějaké slušné stravy moc nedočkám, pokud si ji sama dopředu nevydupu a nehlásím, že se musí na příštích pár dní udělat třeba buřguláš (a pak to nezajdu nakoupit). Takže tam je to ještě dvakrát tak potřebný, mít něco takovýhodle po ruce, protože pak to vždycky dopadne tak, že máma navrhne objednat čínu nebo já řeknu „fuck this shit, pojď do pizzerie“ 😀
Olej je tam jako součást rovnice, i ten tělo potřebuje. Když ho tam nedáš, tak ti tahle složka bude chybět a bude třeba ji doplnit jinak. Na tom ale podle mě záleží jenom když jíš fakt jenom to – když si to dáš jednou za čas, tak je to podle mě fuk. Na chuti se to vůbec neprojeví. Oni už to teď dělaj navíc celý veganský, takže ten olej by měl bejt něco rostlinnýho. Dřív tam byl rybí tuk, ale vůbec to nebylo nijak cítit, naopak to spíš vonělo. Nechápu, jak je to možný 🙂
Dostala jsem se sem diky odkazu v jednom tvem novejsim clanku a musim rict, ze Manu snad taky zkusim. Hodne casto cestuju, pricemz na vareni neni cas (nehlede na to, ze na cestach vetsinou nemam kuchynku), restaurace lezou do penez a prezivat jen na bagetach a sendvicich me ubiji. Takze tohle zni jako docela sympaticky zpusob, jak neco malo usetrit. 🙂 Navic vzhledem k tomu, ze milkshakes / smoothies mam vseobecne velmi rada, mam i pocit, ze by mi to mohlo docela chutnat.
Nebudeme si nic nalhávat, Mana taky není nejlevnější, porce přijde cca na 60 korun. Ale pokud mám volit mezi podobně drahým fast-foodem, dražší restaurací nebo Manou, tak volím Manu.
Pokud vím, tak nová verze Many už není tak sladká, zato je ale jemněji namletá, takže by měla být o něco hustší a na dně by se nemělo usazovat tolik „bordelu“, který tam u prvních dvou verzí klesal a bylo třeba protřepávat. Sladkost se ale dá dohnat třeba agáve sirupem, medem, vanilkovým aromatem… 😉 Osobně mám Manu nejradši skořicovou nebo kakaovou.
Mě taky napadlo brát manu na cesty, ale odradilo mě, že je zakázano brát do letadla tekutiny. Máte někdo zkušenosti, jestli by prošly ty baňky s olejíčky?
Tekutiny nejsou zakázané, jen musí být v baleních do 100ml, což ty lahvičky určitě jsou, akorát je všechny musíš mít v jednom uzaviratelném průhledném sáčku o daných rozměrech. Ale to platí pouze pro příruční zavazadlo, pokud jsou v odbaveném zavazadle, tak jich můžeš mít plný kufr 😉 Do letadla pak stačí vzít třeba jen jednu.
Mana je sajrajt! Navíc hnusnej a jen vidím reklamu udělá se mi zle…
Právo na názor máme tak nějak všichni, ale hodilo by se to trochu rozvést, když už se nepodepisujeme… ono takové vyštěknutí jinak nemá moc váhu.
Tvrzení, že je to sajrajt, je ryze subjektivní. Máte-li na mysli její složení, pak v Maně není nic neobvyklého, nic závadného, nic významně kontroverzního – je to úplně normální směs, která je na tom v tomto ohledu líp než alarmující množství potravin, které si zakoupíte v obchodě.
Tvrzení, že je hnusná, je rovněž ryze subjektivní. Mně odjakživa chutnala a vzhledem k tomu, že ji zbavili sladkosti, která spoustě lidí vadila (mně to tedy vyhovovalo) a mnohem líp se dnes promixuje (dřív tam člověku často zůstaly hrudky), je to perfektní základ, který si můžete dochutit, jak chcete. Takže máte-li to hnusné, je to v podstatě podle mě vaše chyba.
Netvrdím, že to musí chutnat každému, ale je to velmi neutrální a přizpůsobitelná potravina se spoustou benefitů.