Na chatě

Na chatě už bylo zase pracovně. V sobotu se táta rozhodl posekat půlku zahrady, takže my s mámou a babičkou jsme měly co dělat po zbytek dne. Mokrá tráva se hrabe vůbec nejlíp. V neděli se pak pro změnu trhala jablka – která podle mě v tom sklepě stejně akorát do jara shnijí a zase se toho kvanta vyhodí. Ale třeba letos ne, třeba můj upravený stravovací přístup pomůže a sní se toho víc. A taky to hodlám ozkoušet na odšťavňovači, co jsem ho našla v kredenci. Jsem zvědavá, jestli je to takový krám, jak vypadá, nebo jestli to snad i bude fungovat.

Boj o udržení zdravého jídelníčku je v plném proudu. Jen co jsem přijela domů, už se to na mě valilo ze všech stran – rohlíky, chleba, salámy, šunka a prázdná lednice, kde není z čeho vařit. Ke špagetám leda rajský protlak, což už se poté, co jsem si zvykla na pořádná rajčata z konzervy, nedá žrát, zelenina nikde žádná a hned k večeři smažený sýr s domácí tatarkou, na kterou se člověk tak těší, ale jak mě z ní rozbolelo břicho! Nevím, asi ta cibule, ale člověku to zkazí zážitek.

O víkendu u babičky radši ani snad nemluvě 😀 Řízek s bramborovým salátem, tuny posvícenských koláčů, které prostě člověk nedovede přestat prasit, jednak proto, že jsou tak dobré, a jednak proto, že tam kromě práce a jezení není naprosto co dělat. K večeři chlebíčky, po obědě kafe s kravským mlékem, protože sojové jsem nechala doma, a najednou z toho všeho na mě padl splín jako hovado, kterému nijak nepomáhala hnusně zatažená obloha, zima a mokro. Zase jsem byla zpátky v Čechách, lapená rutinou, bez možnosti utéct, bez možnosti stravovat se nějak jinak. V kleci. Jako by mě někdo nutil ten řízek sníst. Jako bych přitom snad nechtěla nebo co. Nemám nic proti řízku, ale v Anglii měl člověk jak tyhle hříchy vyvážit, dal si k příštímu jídlo něco až nechutně zdravého a veganského, ale tady? To prostě nešlo, leda bych celý víkend žrala jabka a ořechy.

Tak se teď z toho budu dávat dohromady. Zase hezky zpátky k ovesným vločkám k snídani, na trhy či do zeleniny pro kvanta fazolek či asparágus, v krámě bych se mohla podívat po arborio rýži a spáchat italské risotto, najít kaufland a podívat se tam po doporučeném tofu salámu, navštívit vegan krámek v Karlíně a bio potraviny na Bělehradské, zajet si vyměnit libry a snad i koupit tramvajenku (ačkoli bych se ráda hecla se na to vykašlat a pokud to jen trochu jde, drandit všude koloběžkou – ovšem to je zase můj věčný boj se sociální fóbií a příšernou úzkostí s toho, že se za mnou lidi otáčí) a taky musím do elektra pro adaptér na kulmu na vlasy. Aby toho nebylo málo, měla jsem dnes takovou vizi, kterou dost možná spustil i ten splín – je to takový můj únikový plán pro tyhle situace, který se prostě vždycky automaticky spustí kdykoli si připadám trochu ztracená – dostanu hroznou chuť bláznivě si obarvit vlasy. Největší roli v tom ale asi hraje fakt, že sebou už tolik let tahám pořád ten samý kelímek tyrkysové, který se prostě nemůže dočkat, až ho vyplácám, a já si říkám, proč sakra ne? Co mi v tom pořád brání? Pro koho se pořád snažím vypadat normálně? 😀 Dneska jsem se tak zasnila a snad vůbec poprvé jsem se v té studené barvě normálně viděla a cítila se na to (normálně jsem zapřísáhlý červenáček). K vlnám by se to navíc vyloženě hodilo. Jen si holt zase prznit vlasy odbarvovačem… to jsou problémy tohleto. #firstworld jen to fikne.

Bylo ovšem o víkendu každopádně fajn vidět babičku. Kdyby se to teď trochu víc hodilo a nelezlo mi to do plánů, na pár dní bych tam s ní zůstala, ale mám pocit, že to nějak neklapne. Je tam příliš velká zima než aby to člověka pořádně lákalo, pokud zrovna táta nezadává úkoly, není tam co dělat, a navíc potřebuju být na příjmu kvůli domluvě dovolené. Offline volno by bylo fajn kdykoli jindy a 30 korun za internet denně tam dávat nebudu. Tak snad po dovolené, a nebo si holt budeme muset vystačit s víkendy.

P.S.: Taková sranda na závěr toho deníčkování – už jste slyšeli o cirkulární galifrejštině? Díky Rory a díky Mauděti jsem se do toho lehoulince dala a fakt mě to celkem baví luštit i dávat dohromady 🙂 Whoviani, zdalipak přečtete tohle? Pokud ne, stáhněte si v odkázaném článku návod a začněte studovat 😉 Je to sranda.