Tak vás tu študám, páni vítákové!
Ani tomu nemůžu uvěřit, nějak se mi předevčírem povedlo prokousat se těma nejtěžšíma začátkama a zprovoznit to tu do nějaké koukatelné a i mně použitelné podoby. Jde to ztuha, to zas ne, že ne. Už jsem toho za ty čtyři roky blogování v relativním pohodlí Blog.cz stihla kopu zapomenout, a navíc mi to tu ani zdaleka nepřipadá tak easy peasy, jak mi slibovali, ale právě ten předvčerejšek mi vlil do žil novou naději a víru, že to snad nakonec přece jenom půjde.
Co tu k tomu říct… většina z vás sem asi přišla z blogu předchozího, takže už tak nějak víte, o co jde. Blog.cz mi byl těch několik let celkem perfektním útočištěm a hodně mi toho dal, o tom žádná, ale co si budeme povídat, vlastní asi bude fakt jiný kafe, a navíc se to tam už skoro nedá používat. Nejenom, že tomu chybí jakákoli uživatelská podpora a co tam mohli domrdat, to domrdali, ještě k tomu si na jakousi support hraje psychicky narušenej kretén, s nímž se naprosto nedá komunikovat. Jedinou milou novinkou za poslední cca dva roky bylo nedávné zprovoznění měnění velikostí obrázků tažením myši, a u toho si ještě nejsem jistá, že v tom vůbec měli prsty či že to byl záměr. Spíš jestli to nebude „vinou“ Chromu. Netuším.
Každopádně to není moje první stěhování. Ale tentokrát za sebou nepálím mosty, spíš jen přetvářím, oproštěná od posledního a hlavního pouta, které mě tam ještě drželo, Autorského Klubu, který jsem s koncem roku po zralé úvaze opustila, a představte si, nijak mi to od té doby nechybí. Mrzí mě, pravda, že to s ním tak dopadlo, ale držím se naděje, že se ho snad ještě jednou ujme někdo schopný a vrátí mu jeho zašlý lesk a slávu. Do té doby ho budu jen nerušeně pozorovat a co se mě týče, muhahá, freedom is mine! Nejsem si teda ještě úplně jistá, co s ní provedu, ale to zatím není důležité.
No, ale hlavně jsem vás tu zkrátka chtěla přivítat a nastotisíckrát vám poděkovat, že jste mi takhle vyslovili věrnost a rozhodli se to se mnou zkusit i na nové adrese 🙂 Toho si nesmírně vážím a doufám, že se mi pro vás povede udržet laťku (a snad umenšit to množství písmenek, co se mi vždycky nějak záhadně podaří do toho editoru naklepat. Já vim, jsem hrozná).
Vítáčkujte na zbrusu novém Phoenix Rise 🙂
Tak do novýho roku všeho nejlepšího a blahopřání k novému začátku. Já mám zatím pouze zaparkováno, škola volá (spíš křičí a sténá). Ale pěkně to tady vypadá, jen co je pravda.
Jé. Moc pěkné, takové emkovské. Už se těším, až si sem budu s čajem chodit číst. 🙂
No, mně to co do vzhledu přijde skoro až tragický, ale moje designérské schopnosti, pokud jde o text, stojí za houby 😀 Ještě tak to záhlaví a podobný blbinky si vymyslim, ale pracovat nějak s fontama nebo tak něčim? Ani náhodou…
Děkuju ovšem za přání a Mett, držim palce, ať je letos dost času na školu i na rozjetí blogu 🙂 Mám tu z toho bobky, potřebuju víc vlašťovek, co v tom budu se mnou 😀
Žádný ubírání písmenek nebude!! 😀
Mám takový zvláštní pocit, když tak sleduju, kolik lidí odchází na jinou/svoji doménu. A tak trošku závidím, že o css nevím zhola nic a blogspot se mi moc nelíbí, takže mi asi nezbývá nic jiného, než nadále hnít na čím dál tím méně atraktivním blog.cz.
Adresa je fakt krásná, jsem ráda, žes ji zachovala. Přeju hodně štěstí a samozřejmě se těším, že se k tobě nadále budu vracet 🙂
Věřím, že nedostatky časem vychytáš, já jsem tu ale na první pohled spokojená!
Ňuhů, děkuju 🙂
Chápu tvůj pocit. Taky jsem se k tomu dostávala až nezdravě dlouho, ale na druhou stranu si nedovedu představit, že by mi to mohlo vyjít, kdybych do toho šla dřív. V tuhle chvíli mám docela dost followerů na to, abych věřila, že to snad i bude fungovat. Kdyby ovšem nebylo Bloglovinu, kde bych byla? No tady ani náhodou. Stejně tak kdybych neměla kamaráda, co tomu fakt rozumí a ke všemu mě v tom blogování tak podporuje. To on mi to tu založil. A dalších x lidí jsem donutila mi pomáhat s CSS a HTML věčným otravováním 😀 Všechno je to taková shoda okolností.
Pokud se náhodou rozhodneš do toho taky praštit, dej vědět. Nevim sice, jak přesně funguje to zakládání domén a instalování WP, ale s CSS snad budu schopná trochu píchnout.
Jakožto obdivovatelé minimalistického designu máme tu neskonalou výhodu, že toho nemusíme umět zase tak moc 😀 Na druhou stranu furt přemítám, jestli to neni spíš tak, že jsem se na designovej minimalismus dala z nutnosti, protože jsem se na nic složitějšího nezmohla 😀
Nevim, asi mě na něm prostě baví to, jak nízké má nároky a jak nekonečné jsou jeho možnosti.
Myslím, že se z blog.cz vážně asi jen tak nevytratím na jinou doménu. To bych napřed někde musela vyhmátnout nějakého úžasného počítačového guru a dlouhou dobu s ním pěstovala přátelství, aby mi pak vše založil, nakódoval a vysvětlil 😀 Ale kdyby přece jen někdy k něčemu takovému došlo, samozřejmě se to dozvíš mezi prvními :3
To je určitě pro nás velké plus! 😀 Já už ani nevím, co mě to s tím minimalismem popadlo. Postupně jsem začala všechno zjednodušovat a pak už hlavně ani nepřicházely nápady, jaký design vytvořit. Takže nakonec zůstal ten nejjednodušší, jaký pomalu existuje 😀 A vyhovuje mi 🙂
A nic mu nechybí. To je to hlavní 🙂
Vitackujte, jezisulinky! 😀
Suupa! Vidim to teda zatim jen na tabletu, ale je to ciste, minimalisticke, jdou uz i pridavat komenty, a taky je to takovy nazelenaly a to ve mne evokuje tvuj blog 😀 Jo a na ty fotce tadyhle jsi fakt kocka 😉
Ó, děkuji za pochvalu 🙂 To jsem ráda, že to tu působí dobře.
Koukam tedkonc nahoru, na tabletu vidim „Jak se zije Fenixum..“ a tvoje M uplne mega brutalne titerny.. myslel jsem si, ze je to nejaka spinka… 😀
Herdek, to neni úplně ideální… ale zkoušela jsem ho v různejch velikostech a větší se mi to nelíbilo. Jak to ale může bejt tak titěrný, dyť to musí mít vzhledem k tomu nadpisu stejnou velikost úplně všude… chm. To abych si sehnala tablet a optimalizovala 🙂
Jo, celý ten řádek ne jen písmeno m je titěrnej, že by člověk potřeboval lupu, přitom na monitoru je to veliký dost. To bude chtít odladit. Ale pozor, současně i komplet celé menu, celý levý sloupec zmizel z levé strany a je až úplně dole pod články. Na iPadu.
J, ten sloupec mam taky dole.
No to mám radost, to mě vůbec nenapadlo, kolik lidí to bude číst na těchhle vymoženostech a že se to na to musí zvlášť upravovat 🙂 Zkusím se obrátit na svou časově vytíženou IT support, ale hlavně že vám to dobře zobrazuje články. Ty rubriky jsou stejně spíš pro nováčky a pro mě. Nebo je někdo používáte? 😀 Někdy mi přijdou úplně zbytečný…
Ne, nepoužíváme 😀
Sice nepoužívám, ale tak nějak k webu patří a asi by to působilo bez rubrik nekompletně.
Takhle to na iPadu vypadá, teda pokud si domyslíš zbytek panelu prohlížeče se záložkami, který jsem ořízla 3:D – http://nd06.jxs.cz/250/574/6e45bfe90c_96624622_o2.jpg
Jinak hodně štěstí do dalších let psaní článků! 🙂
ňuf, tak jsem se rozhodla, že i když tě na blog.cz sleduju, tak nejen že nepřestanu (taky by to byla věčná škoda), ale že se teda vrhnu i do toho komentování, protože že jo, anonymních čísílek je hodně, ale Elwin se rozhodla, že bude vidět.
Takže k novému blogu gratuluju, je vlastně skoro stejnej, ale moc se mi líbí to pírko 🙂 a taky fotka 🙂
Ohó, tak to je vůbec nejlepší zpráva dne 🙂 Díky díky. Píšu si u tebe bludišťáka 😀
Máš to tu skutečně pěkně čistý a minimalisto-fénixově pěkný, to fénixovo pírko to tu pěkně osvěžilo a zároveň to je pořád takový stejně „Emovský“. Přidávám se ke gratulaci k přesunu, bylo to poměrně rychlý .. je vidět, že tě život v Anglii nakopává k jednání. To já jsem si už jinou adresu založila před předminulejma Vánocema a jak vidíš, uhnilo mi všechno, do čeho jsem se pustila 😀 Nevim, jestli tomu bude někdy jinak. No ale o mě tady teď nejde …
V tomhle mě spíš nakopal do akce Ježíš a taky jsem tu adresu měla založenou nechutně dlouho, než jsem s tím začala něco dělat 🙂 Chce to čas, inspiraci a IT support 😛 Kdyby mi to tu nezaložil, furt by tu ještě nic nebylo. A jakou že máš adresu? 🙂
Já mam ty adresy dvě, jedna je Mauďovatá a druhá taková banánová (ale taky Mauďovatá:D), ale zveřejňovat to zatim radši nebudu (kdyžtak soukromě), páč tam stejně nic neni a v blízkém budoucnu asi taky zatim nebude. Vždyť co bych tam psala, když je muj život jenom u plotny, v práci, ve škole, doma a tak zase dokola 😀 No a hlavně to chce tu inspiraci a ta mi děsivě chybí už několik let
Tak vždycky můžeš jet aspoň dočasně jako foodblog, myslim, že zrovna s tvym jídelním zaměřením by to mohlo mít velkej úspěch 🙂
Přidat k tomu cestovní, filmový a zážitkový recenze, třeba i knižní, a máš obsah hotovej. Kdo řikal, že musí bejt blog vyloženě deníčkem z tvýho života? Důležitý je bejt někomu užitečnej a lidi se přetrhnou, aby tě sledovali. Ale to chce hlavně ten čas a taky nějakej rozjezd, abys nabrala čtenáře, protože přes blog.cz jako takovej je seženeš dost těžko. Myslím, že tam to jde prostě jedině přes AK.
Mnj, když já mám vždycky strach, že to stejně za nic stát nebude a že jsou vždycky ve všem ostatní lepší a já jsem jen tak průměrně nezajímavá.. Já vím, blbej přístup, ale bohužel se mě pořád drží, a to nejenom v blogování, ale třeba jednou se něco stane.. 😀
Jinak jo, chce to hlavně ten čas, a víš, jak to u mě poslední dobou vypadá, jakoby veškerá psavá a vůbec tvůrčí nálada odjela na dovolenou a při ty příležitosti emigrovala. Třeba se v tomhle ohledu ale taky něco stane, třeba mě tvůj novej dech tady nakope a namotivuje tak, že .. se mi minimálně vrátí schopnost napsat pár kloudnejch vět jako dřív (protože to, jak si vsimam, mi poslední dobou činí fakt problémy :D)
Blbost, kdo si prosimtě dělá doma kokosový mlíko a peče si vlastní chleba a všechno 🙂
No já se taky poslední dobou vyjadřuju jak dement, ale naštěstí to můžu shazovat na nedostatek kontaktu s Čechama 😀 Když mluvíš furt jenom s jednim, tak se tý degeneraci v mluvě dá těžko vyhnout.
Kdo? Mezi food-blogerama určitě dost lidí právě 😀 No ale já na něco přijdu .. nebo už jsem se možná vyblogovala dost, přece jenom je to nějakejch jedenáct let (i když samozřejmě ze začátku to bylo hooodně o hovně /tzn. že teď taky, ale ne tolik/)
Ty to máš aspoň na co svádět .. nebo že bych to svedla na digestoř, co mi u každýho vaření vysává krom výparů i zdravý rozum?:D
Jo, to by se taky dalo uznat 😀
No já doufám, že mi to vydrží dýl.
Líbí se mi tu. Minimalismus já fakt můžu. 🙂
Pamatuju si vlnu před několika lety, kdy kvůli mizernému technickému zázemí uživatelé z blog.cz hromadně utíkali. Ale svoboda na vlastním písečku je neocenitelná za všech okolností. 🙂
Ó, děkuji 🙂
Oni utíkají pořád, ale bohužel se nad tím už nikdo nepozastavuje, všichni si na to zvykli. Já si tu zatím, musím říct, užívám spoustu vychytávek, na který se Blog nezmůže, funkční vkládání článků, nemizící věci, okamžité projevení editace, náhledy psaných článků přímo na blogu, že na mě při psaní komentářů nevyskakuje žádný podělaný okno, že vypršela platnost formuláře nebo co, kdykoli píšu dýl než deset vteřin (což je furt) nebo když si těch článků na komentování otevřu víc. A spousta dalších věcí. Na technické zázemí si teď opravdu nemůžu stěžovat, jen tomu víc rozumět, ale to už je v mých rukách.
Jo, ten časový limit na vložení zprávy je peklo. A ještě mám pocit, že je pokaždé jinak dlouhý, protože někdy to projde i po subjektivně dlouhé době a někdy to hodí chybu za chviličku. Ale člověk si už zvyknul rutinně kopírovat text do schráně před odesláním.
Já si na to zvykla taky, ale nebetyčně mě rozčilovalo, že vůbec musím. Zvykla jsem si na to až tak moc, že si teď nemůžu zvyknout na to, že nemusím spěchat a že se všechno odešle napoprvé a bez problémů.