Pokoj
Za pár týdnů mám opět na rok odjíždět do zahraničí, takže si samozřejmě zrovna teď plánuju, co všechno bych v budoucnu chtěla udělat se svým pokojem, jako by to snad mělo nějaký smysl.
Spíš je to ale takový oprášený list nápadů, které se mi v hlavě sbíraly už pekelně dlouho, a možná mám zrovna pocit, že na mnohé z těch kroků bych už byla ready. Teď to samozřejmě provádět nebudu, ale proč si to aspoň nezapsat, ať mám ten rok nad čím dumat a na co se těšit. Možná je to i takový můj způsob, jak se odreagovat od přemýšlení nad novou kuchyní, ke které jsme se doma za ten rok nepřiblížili ani o centimetr a mně je to fakt líto.
Tak předně to chce nový koberec. Lákaly by mě parkety (třeba zrovna takové jako na obrázku) s občasným menším kobercem (celkem dost mě baví severské styly interiérů), ale to už bychom se bavili o větší investici. Z dlouhodobého hlediska by ovšem asi nebylo špatné, když už by se ten pokoj stejně předělával, kdyby se ty staré parkety opravdu opravily. I kdyby se pak měly přikrýt dalším kobercem, to vrzání není úplně sexy.
Pokud se bavíme o koberci, čím dál tím víc mě láká tmavě modrá/modrošedá. Myslím, že by se to perfektně hodilo jak k nábytku, tak k té mé borůvkovo/vínové stěně, světlý koberec je blbost a teplých odstínů tu mám už nechutně moc. Celé roky si lámu hlavu nad tím, proč to tu působí tak jednolitě a zvláštně a špatně se mi tu fotí, a celou tu dobu z toho viním hlavně světlo, ale myslím, že mu ty přehršle oranžových a červených odstínů všeho moc nepomáhají a že by se to mělo vyvážit něčím studeným, aby ty teplé věci pak měly vlastně vůbec šanci vyniknout.
Nový pracovní stůl – myšlenka, která se mi válí v hlavě už několik let, ovšem zatím jsem ještě nepotkala ten pravý. Hlavně asi menší než ten stávající, a v odstínu, který se bude zase hodit k ostatnímu nábytku. Můj starý stůl je super v mnoha směrech včetně neuvěřitelné kvality i po těch letech (a přitom nevypadal), ale ta barva mi už leze krkem, je zbytečně velký a je hlavně stavěný na normální stolní počítač (+ vestavěný držák CDček, kdo to jako dneska ještě potřebuje…)
Konferenční stolek – dřív jsem ho nikdy nepotřebovala, ale v posledních letech se ukázal být už nutností, a tak se pořád přetahuju s mámou o ten její 😀
Noční stolek/Singer – pořád si nadávám, že jsem si nechala ujít příležitost koupit si k posteli taky noční stolek, a pak mi ho přestali vyrábět. Každopádně mě nedávno nadchla nová myšlenka, tedy udělat ho ze Singer noh. Ty my totiž třeba někde zahrabané máme a já už dávno sním o tom, že to zrenovujeme a že bych si to vzala buď do pokoje, nebo by se to odvezlo na chatu. Nevím teď jak jsou ty naše nohy zrovna velké, ale kdyby byly dost malé právě na ten noční stolek, bylo by to asi vůbec nejlepší. Jaj, ta myšlenka mě bere, že mám chuť jít stěhovat nábytek hned teď ve čtvrt na jedenáct večer 😀
Jiný potah na gauč. Holt jsem se sekla s odstíny a ta zářivě červená sedačka před tou borůvkovo/vínovou stěnou mě prostě ničí.
Světla – je to marné, léta se snažím vybrat si nový lustr, ale tady prostě žádný lustr nepomůže, měla se by se tu přesekat elektrika a udělat světla na zdech. Nevím, jak jinak to vyřešit. Mám tu několik lamp či lampiček, ale každý pes jiná ves, zapínat každou zvlášť je otrava a ten pokoj prostě není dobře osvětlený, ani když zapnu všechno. A vypadá to strašně. Na večery v přítmí je to samozřejmě krása, ale člověk chce občas taky něco vidět.
Ráda bych si ponechala starou lampu, co vyráběli naši – táta vysoustružil nohu, máma šila krinolínu. Ta krinolína je už notně přežitá, v tom jsme se už dávno shodly, jen pořád nevím, čím ji nahradit.
Žaluzie – mám plné zuby záclon a závěsů. Nejvíc by se mi líbily nějaké s motivem dřeva (bude-li se to hodit k nábytku…), ale bílé by se taky přežily. Furt všechno lepší než prachem a chlupy obalené závěsy, to tu pak na mě všechno padá. Na začátku se mi celkem líbily, však jsem si je sama vybrala, jsou neutrální a takové přírodní, ale není to ono a ty žaluzie mě už pár let mrzí – pokud si vzpomínám, byla možnost je mít. Nojo, holt vkus a potřeby člověka se mění.
Čím dál tím víc přemýšlím, že si koupím nějaký home planner nebo Simsy (ty bych teda radši, ale ty by se mi asi nevešly do tabletu :D) a začnu ten náš byt konečně vizuálně plánovat. Myslím, že rodičovstvo potřebuje nějakou inspiraci a já koneckonců taky.
Když je o tom řeč, podělte se o vaši inspiraci 🙂 Máte dokonalý pokojíček? Nebo byste něco změnili? Pochlubte se nebo napište článek, ať vám mám co závidět.
V tomhle jsem esteticky úplně k nepotřebě, vůbec totiž nepřemýšlím o tom, co k sobě jak barevně ladí a co se k sobě hodí. Prostě se obklopím čímkoli a řeknu si, že se mi to líbí.
To je praktická vlastnost 🙂
Já sem si takhle vyřešila pokoj naprosto dementně, že se v něm prostě fotit vůbec nic nedá, sice má ta modrá zeď spoustu výhod, (jako že jsem si mohla nad postel udělat obrovskou malbu od van Gogha,) ale vyfotit se tu nedá naprosto nic kvůli absenci normálního světla =D
Mně sem denní světlo právěže taky moc nezavítá, hlavně teď v zimě je tu furt naprosto ponuro, a to pak člověk mnohem víc vnímá, jak to tu vlastně světelně nemá vůbec vyřešené. Fotky taky většinou vychází hrozně, ale to teda i v létě. Třeba fotit na vinted chodím vedle k mámě nebo do kuchyně, u mě to je prostě děs, navíc mi na fotkách ten můj koberec vždycky připomíná zvratky 😀
Já bych naopak chtěla k žaluziím ještě závěsy. Mám před okny dvě lampy a žaluzie nestačí, ale závěsy mi tam nikdo nechce dát 😀
Severská inspirace je super, taky od nich čerpám. Chceme s milým dřevostavbu hodně na severu, takže je představa docela jasná – světlý interiér, hodně velkých oken a barvy ne čistě bílé, ale s nádechem do teplého odstínu. Pokud to klapne, čekají nás dlouhé a hodně tmavé zimy. Teď mám jednu zeď tmavě vínovou a je super, ale jen díky spoustě světla, co mi do pokoje jde.
Jinak konferenční stolek u tebe bude vypadat super, tmavý koberec bych dala jenom, pokud bude menší, přec celou zem by byl dost ponurý 🙂
To zní fantasticky, chci vidět foto! 🙂 Já nemám zimu moc ráda, takže mě třeba na dlouhodobější pobyty tyhle země nikdy netáhly, plus ten jazyk. Ale na Pinterestu vždycky sklouznu k tomu, že vlastně miluju jejich krajinu a přesně ty sruby v divočině a interiéry… no, kdoví, třeba na to jednou taky dojde. Ostatně furt to má výhodu oproti třeba Kanadě, že je to na našem kontinentu. Ale holt ten jazyk, no… to fakt nevím, jestli bych zvládla, dost o tom pochybuju, hlavně proto, že se mi to prostě nelíbí. Mně se musí jazyk líbit, abych se ho snadno naučila.
A díky za tipy. S tím kobercem zatím nevím, ale třeba vedle býval právěže takovej tmavě hnědej melír a když nad tím přemýšlím, tak si myslím, že by to šlo.
Mně se něčím líbí i současný stav tvého pokoje! Chápu ale, že minimálně ta podlaha potřebuje vyřešit, pár detailů proměnit, konferenční stolek je opravdu nutnost,… Tak doufám, že za ten rok nasbíráš hodně inspirace. 🙂 A máš šikovné rodiče, že ti vyrobili takovou lampu! 🙂 Té bych se určitě taky nezbavovala.
Kam mizíš tentokrát? 🙂 Pokud jsi to psala, promiň, moc jsem teď nebyla na blogu aktivní.
Jinak, já mám každý pokoj úplně jiný. V domě mám středně šedé a jemně lila zdi, k tomu bílý nábytek. Ještě se mi to neokoukalo, a mám to tak cca 6-7 let. Snažím se mít co nejméně věcí a dobré úložné prostory. A všechno strašně minimalistické.
Pak pokoj v bytě. Tam mám bílé zdi, jednu u postele temně fialovou, nábytek světlý, podlahu tmavohnědou, černobílé doplňky. Osvědčily se mi nad stolem 3 obyč police z Ikey, takové ty rovné bez všelijakých ozdob, co se jen navrtají na zeď. Mám pěkně udělaný pořádek ve věcech, a i to působí profesionálně, viděla jsem na netu hodně fotek interiérů s podobnými policemi.
V bytě, který si pronajímáme s přítelem (jo, bydlím na třech místech 😀 ) máme jednu světlešedou, zbytek bílý, nábytek bílý s dřevěnými detaily, nemůžu si vynachválit. Krásně to oživil zelený koberec, i pěkně vypadá na fotkách.
Jedu opět do Anglie, už počtvrté na dlouho (byla jsem tam i několikrát krátkodobě :)).
Tak to mi zní krásně, minimalistické bydlení 😉 U nás to holt s našima nejde… ale už se s panem M. těšíme na naše nové bydlení, jaké to bude a jak si to vylepšíme 🙂 A jak tam budeme mít krásně uklizeno a útulno 😀
To jsem se právě chtěla zeptat…jestli má vůbec smysl plánovat co s pokojíčkem a nepřenechat ho rodičům, ať si ho užijou po svém, když tam opravdicky žijou?:)
O to nikdy neprojevili nejmenší zájem, myslím, že jsou šťastní s tím, že tu mám pořád svůj domov, a ostatně máma ten pokoj samozřejmě používá, když nejsem doma – ať už kvůli většímu pracovnímu stolu nebo pro návštěvy. Jinak to ale určitě není tak, že by ho nějak potřebovali a chtěli si ho užívat a já jim ho blokovala. Oba mají dost vlastního prostoru a stejně se oba ohánějí tím, že se odstěhujou někam jinam, mimo město, a že už tu toho mají dost 😀
Prozatím nevím, co s tímhle bytem výhledově bude, ale myslím, že ještě pár let se sem budu vracet a každopádně se nebavím o rekonstrukcích podlahy a světel jen kvůli sobě.
Takze on nepoleti do USA nebo kam to chtel a zas mate spolecne Anglii? To je pro tebe dobry reseni, ne?
Tak napůl. Je to pohodlnější řešení, ale nevím, jestli je to pro nás to nejlepší, oddělení by alespoň byla velká výzva, krok někam jinam. Takhle mám trošku pocit, že děláme spíš trochu krok dozadu. Ale bude to jen pocit, samozřejmě je to i tak výzva.