Praní polštáře, vlasové produkty a další tipy

Občas zkouším různé věci, různé hacky nebo výrobky, a málokdy si zaznamenám, jak to vlastně šlo. Jsem v tomhle hrozná. Zčásti je to asi proto, že jsem nikdy nechtěla mít takový ten blog plný recenzí (nebo spíš že nesnáším to slovo „recenze“), převážně je to ale spíš lenost a neschopnost dotahovat věci do konce.

Nejvíc je to vidět na faktu, že za celých asi patnáct let, co si barvím hlavu, jsem si nebyla schopná vést pořádný žurnál o tom, které barvy a značky jak fungují a které jsou tedy vlastně nejlepší. To znamená, že kdykoli potřebuju novou barvu, vlezu do drogerie a vezmu prostě to, co se mi zrovna líbí podle obalu či ceny, nebo co mi připadá povědomé 😀 Což je ostuda.

Abych k sobě nebyla nefér, nezapomínám na to pořád – třeba jsem už několikrát zmiňovala mýdlové ořechy, s nimiž jsem zatím spokojená, a ze starších témat jsou tu rozhodně vždycky recenze na věci od Lushe (chystá se další) a někdy i další důležité věci, které mi příjemně vylepšují život. Ale nejsem konzistentní a někdy se tak ohlédnu zpět za tím vším, co jsem už vyzkoušela a na co jsem přišla, a zlobím se na sebe, hlavně proto, že si toho půlku nepamatuju. A kdo chce pořád dělat stejné chyby?

Takže dneska si to zapíšu – zapíšu si, na co jsem přišla nebo co jsem se rozhodla vyzkoušet v posledních pár dnech.

Continue Reading

Co si kupujou lidi, kteří si nic nekupujou

Už druhým rokem jedu nenakupovací výzvu a řekla bych, že většinou se mi jí daří procházet, aniž by to vůbec byla výzva. Neuvěřitelně mě to baví, mimochodem.

Ovšem z hlediska blogu je to trochu nuda – docela mě baví číst různé recenze na produkty a když jsem se poprvé pustila do recenzování Lushe, zjistila jsem, že mě to baví i psát. Ke konci pobytu na Aljašce se mi ta výzva nějak nabourala a od té doby mi přece jen přibylo pár věcí, o nichž by se dalo něco tak nějak recenzně říct, a mě napadlo, že bych to hlavně měla udělat i proto, abych sama sebe nešálila představou, že se mi to pořád daří dodržovat, protože momentálně to pravda tak úplně není 😀

Samozřejmě nepočítám věci jako jídlo či základní kosmetiku/drogerii, přičemž za základ považuju i obyčejné barvy na vlasy. Spíš se chci zmínit o věcech, které jsou tak nějak navíc oproti normálu a proč jsem si je koupila, nebo kde jsem se s nákupem sekla.

Continue Reading

LUSH a já: Moje druhá recenze

Vítejte u druhého vydání! Když jsem před dvěma lety (!) napsala svou první recenzi na výrobky od Lushe, doufala jsem, že bude mít pokračování. Lush mi učaroval, takže jsem měla v plánu postupně prozkoumat co nejvíc jeho produktů, abych ho skutečně mohla považovat za součást svého „repertoáru“ a ne pouze za zbožné přání. Že to trvalo tak dlouho, bylo mimojiné způsobeno tím, že mi ty šampuky vždycky vydrží zatraceně dlouho a já toho chtěla mít nasbíráno víc, než budu znovu vydávat. Nakonec se ale podařilo!

Jsem jsem si coby trubka většinu věcí jednoduše zapomněla vyfotit před použitím (to je tak, když se do toho moc hrnete), za což bych si nafackovala, ale co se dá dělat. Příště se polepším.

Lu

Continue Reading

Mana – Co to je a další informace

Já tady čím dál častěji zmiňuju v článcích Manu a čím dál tím víc mi na hlavě taje máslo. Už kdovíjak dávno jsem si totiž slibovala (a vám možná taky, už ani nevím), že než se o tom začnu pořádně rozněžňovat, napíšu tu vůbec nějaký článek o tom, co to vlastně je, proč to tak žereme (doslova) a prostě co je na tom tak skvělého. Takže:

Co je to Mana?

Mana je (nebo přinejmenším má být) tekutá plnohodnotná náhražka jídla. Je to vlastně prášek, který smícháte s vodou, protřepete, necháte chvilku nasakovat, a máte připraveno jedno hlavní denní jídlo.

Mana je český výrobek a je to v podstatě pečlivě připravená směs živin na míru lidskému tělu podle toho, kolik má za den přijmout sacharidů, bílkovin atd.. Tři Many denně mají být schopné dokonale nahradit běžnou stravu a uspokojit hlad. (pozn. od nového upgradeu se jí Mana podle doporučení pětkrát denně v menších dávkách. Nicméně pořád je to jeden pytlík na den).

Continue Reading

Krátké srovnání: Duronic BL3 SS Blender vs. Nutri Ninja IQ

Když jsme s panem M. dorazili na ostrovy, byli jsme rozhodnutí, že si chceme koupit pořádný mixér na dělání ranních smoothieček, výrobu vlastního rostlinného mléka a snad i na případu raw veganských pokrmů, polévek a podobně.

Naše první vysněná volba byl Nutri Bullet, který podle videí a prvních zpráv vypadal přesně jako to, po čem toužíme, a navíc má – alespoň podle mě – nádherný minimalistický design, na který mě bude bavit se koukat. Nic mi v kuchyni nepije krev víc než obří hlučné monstrum, které možná umí kdeco, ale zaujímá veškerý prostor a nevypadá esteticky.

Continue Reading

Quorn: něco pro vegetariány, vegany a lidi, co chtějí měnit svět

Toto není reklamní článek. Nikdo mě za něj neplatí, píšu ho čistě z vlastní vůle a zkušenosti a jestli to zkusíte nebo ne, mně z toho nikdo nic nedá. To jen tak ať máme jasno.

Quorn_Corporate_Logo_2014Neměla jsem zvláštní potřebu psát nějak výrazně o Quornu – nejsem ostatně foodbloger – dokud jsem si nevšimla, že pár lidí mě tu přes zrovna tohle klíčové slovo navštívilo. Trklo mě, že pro český trh a tedy i české návštěvníky internetu je to vlastně vymoženost zcela neznámá a donedávna i u nás nepoříditelná, takže se o něm nemáte moc kde dozvědět, v krámu to nepotkáte a pokud nemáte kamarády ve Spojeném Království nebo v Irsku, není odkud o něm slyšet. Budiž tedy tento článek mým vrcholně hipsterským blogerským majstrštykem, kde vám sladké tajemství jménem Quorn představím.

Continue Reading

Lush: Moje první recenze

Jednou z výhod života v Anglii je pro mě i to, že si tu můžu dovolit kupovat věci, nad nimiž bych doma z finančních důvodů jen mávla rukou. V přepočtu stojí sice stejně nebo i víc, ale můj hodinový výdělek je tu mnohem vyšší než o jakém bych si doma mohla nechat jenom zdát, což mi dovoluje občas si takhle pěkně zahřešit. A jednou z těch nádherných hříšností jsou výrobky od Lushe.

Kdo o Lushi nic neví, jedná se o přírodní, ručně vyráběnou tělovou kosmetiku a drogerii, všelijaká patlátka, masky, šampony, kúry, mýdla, sprcháče, pěny do koupele nebo oblíbené šumivé bomby, ale i zkrášlovadla jako třeba tekuté rtěnky či henna na vlasy.

Asi nejzajímavější věc na Lushi (kromě toho, že jejich krámky božsky voní, všechno si můžete očmuchat a osahat a většinu věcí i ozkoušet prostřednictvím testerů, a že v nich obvykle pracují velmi pěkné a nápomocné alternativní slečny s všelijak barevnými vlasy) je to, že bojuje proti testování na zvířatech, takže je to přirozeně oblíbená kosmetická značka veganů, vegetariánů a obecně alternativců, co se snaží nakupovat líp, pokud možno etičtěji a  ekologičtěji.

Všechno, co se v Lushi vyrobí, na sobě testují přímo jeho pracovníci, a na těch slečnách je vidět, že doopravdy vědí, co která věcička udělá a co je nejlepší zkusit zrovna ve vašem případě. Každý lushovský výrobek je taky opatřen podobiznou konkrétního člověka, který ho vyrobil, a originálním krátkým popiskem s tím, k čemu ten produkt slouží, z čeho byl vyroben a proč, a jak ho nejlíp použít.

Normálně na recenze nejsem, nemyslím si, že bych na to měla talent či dispozice, ale vzhledem k tomu, jak jsme se do toho testování v posledních měsících s panem M. obuli, jsem si řekla, že už mám o čem napsat a z čeho vybírat 🙂 Takže jdeme na to.

Pozn.: projela jsem české stránky Lush.cz a zdá se, že milá ČR se opět snaží vytřískat ze všeho co nejvíc (nebo si chtějí zaplatit dopravu) a je to u nás ještě o kus dražší než na kolik to v přepočtech vychází mně. Přesto si myslím, že přinejmenším některé ty produkty stojí za investici, hlavně pokud vám záleží na tom, co na sebe patláte a máte chuť vrazit raději peníze do trochy něčeho opravdu kvalitního než do litrů chemických sajrajtů se seznamem ingrediencí dlouhým jako týden před výplatou.

Continue Reading