Vylepši svůj blog za 30 dní | Výzva (4/4)
Milé děti, je to tady!
Dnešním příspěvkem uzavíráme 30ti denní výzvu o tom, jak si vylepšit svůj blog a podíváme se, co přinesla komu zajímavého a co s ní dál.
Kdo k ní právě přišel jako slepý k houslím a neví, o co kráčí, koncem srpna jsem tuhle výzvu objevila u jedné ze svých oblíbených blogerek, a napadlo mě, že by bylo dobré nejen vzít si mustr a podívat se, jak si stojím, ale rovnou to i okomentovat. Pro svou potřebu, abych zpětně věděla, co kde potřebovalo ještě doladit, ale i pro všechny, kdo by chtěli nahlédnout pod pokličku.
Teď když se na to zpětně dívám, jak se blížím ke konci, psát tu výzvu sama, body bych uspořádala trochu logičtěji, ale smyslem nebylo vymýšlet se s tím, pouze jet podle listu, odškrtávat a komentovat. Ostatně vymýšlení vlastních bodů se mi tak docela nevyhlo, jak se dozvíte na konci 🙂
Jste ready? Tak jdeme na to.
Čtěte také: první díl, druhý díl a třetí díl.
Předem chci poděkovat všem, co se do výzvy pustili se mnou a pokud možno o sobě dali vědět. Pokud jste se do vylepšování dali i vy a mně to uniklo, prosím o prominutí, směle se přihlašte 🙂 Myslím, že je super vidět, kolika lidem na jejich blogu záleží a že jsou schopni na něm tak zamakat.
-
- Tak například Anchor se pustila do obnovy designu, aby získala ze svého blogu lepší pocit a snad i novou inspiraci.
-
- Maglaiz občerstvila úvodní článek o své osobě, stejně tak Lina Dee.
-
- Opti-Mystique se pustila hlavně do promazávání starých článků, ale i do dalších bodů.
-
- Guizmo zaválela, smazala 180 starých článků a napsala o tom vlastní post, v což jsem tak trochu doufala u většího počtu lidí, ale i jeden průbojník stojí za to 🙂
Vidno, že se nás našlo nakonec docela dost, ale doufám, že tím to nekončí a že si v tom tu trochu inspirace budou časem nacházet i další blogeři. Každopádně dost už řečí, pojďme dotáhnout poslední díl!
- Den 22: Vyhraďte si pár hodin na vážný brainstorming ohledně nápadů na příští články. Opravdu se zamyslete nad tím, jaký druh článků by vašim čtenářům mohl nejvíc pomoct.
Kdo to myslí s blogem vážně, podle mě tak nějak brainstormuje pořád. Nebo aspoň někdy. Občas ale možná trochu zapomeneme, proč ten blog píšeme. Můžeme zapomenout, že není jen pro nás, ale i pro čtenáře, a kdo že ti naši čtenáři jsou (viz šestnáctý den). To se pak může stát, že odezva není až taková, v jakou bychom doufali, a dostaví se pocit rozčarování, ne-li zklamání.
Poměrně snadnou pomocí na to ale je prostě se zamyslet, co od vás vaši čtenáři doopravdy potřebují a co jim nejvíc prospěje. Co jim můžete dát, aby jim to zpříjemnilo den nebo vylepšilo život? Jaký článek můžete napsat, aby ho vaši čtenáři ihned po přečtení měli touhu nasdílet na sociálních sítích a od počátku jeho čtení si souhlasně pokyvovali hlavou? Které vaše články byly nejúspěšnější a proč myslíte?
Brainstorming by se ale neměl týkat jen příštích pár článků, samozřejmě by se měl člověk občas zamyslet nad celkovým konceptem svého blogu, co se snaží sdělit a jestli to sděluje správným a efektivním způsobem. Možná chcete být foodbloger, ale většinu času ve skutečnosti píšete o něčem jiném, možná chcete být fashionbloger, ale fotografie vašich outfitů za moc nestojí – vyhraďte si čas na zamyšlení se nad tím, jakým blogerem vlastně chcete být a kde by bylo možno udělat už dnes alespoň jednu věc lépe.
Osobně si tenhle bod ponechávám do zásoby, až bude víc času.
P.S.: Pro sebe si to spojte s dnem 28.
- Den 23: Napište si pár dobrých článků nebo námětů do zásoby na dobu, až budete mít psací krizi
Já články dopředu moc nepíšu. Pár jich v Rozepsaných mám, ale nevím, jestli je kdy zveřejním. Nicméně mi pomáhá brát rubriku Rozepsaných článků jako to do (nebo spíš to write) list. Když mě chytne inspirace nebo když mám na jazyku něco, o čem teď zrovna psát nechci nebo nemůžu, ale nechci na to zapomenout, otevřu honem editor a napíšu si to třeba jen jako jednovětný námět. Až bude čas, vrátím se k tomu a z rozepsaného článku bude článek kompletní. Nebo ho třeba v té době už dopisovat chtít nebudu a poletí do koše, ale aspoň nebudu mít pocit, že jsem na něco zapomněla.
V poslední době mi v tomhle dost pomáhá Bloglovin nebo Pinterest, kde nacházím spoustu zajímavých článků od spousty zajímavých blogerů a občas si říkám, že to či ono téma bych mohla zpracovat taky. Tak si to hned zapíšu/rozepíšu a až nebudu vědět, co psát, bude to tam na mě čekat.
- Den 24: Pročtěte si všechny svoje články a opravte všechny chyby, překlepy a pravopisné hrůznosti
Doporučuji spojit s dalšími body, které vyžadují pročítání celého blogu.
Upřímně, v tomhle mám štěstí jak na gramatické střevo, tak na grammar nazi čtenáře, kteří mě obvykle na překlep nebo chybu upozorní, jakmile vznikne 🙂 Takoví lidé vás občas můžou štvát, ale ve skutečnosti jsou nedocenitelnou pomůckou, protože hlavně pokud jste podobní grafomaniaci jako já, napíšete toho v jednom jediném článku hrozně moc a někdy je téměř nemožné vidět v tom po sobě chyby. Mozek prostě občas vypne.
Každopádně: myslím, že pro některé blogery by bylo hodně náročné tomuhle bodu dostát, ale měli byste se o to aspoň pokusit. Pokud vím, že mám v tomhle směru problémy, píšu články ve Wordu a nechám se kontrolovat tam. Čtu to po sobě a dávám si na to pozor. A neurážím se, když mě někdo na chybu slušně upozorní. Chybami a hrubkami děláte ostudu sami sobě, ale zároveň taky ztěžujete čtenářům zážitek, ne-li znemožňujete. Někteří z nás jsou holt tak nastaveni, že velmi špatně napsané texty proste nemají ty nervy číst, takže pozor na to, ať si je mizernou gramatikou zbytečně neodrazujete.
- Den 25: Nastavte si výdejní plán článků – chcete postovat jednou týdně, jednou denně…? Rozhodněte se a držte se toho.
Tenhle bod je de facto jen trochu jinou verzí dne třináctého, takovou dlouhodobější, ne jen na příštích pár týdnů. A podle mě měl zaznít mnohem dřív, ne-li být součástí jiné výzvy. Ale pokud to nebereme příliš otrocky den po dni (jako že většina z nás asi nebere), tak proč si to nerozlišit a nezamyslet se nad tím ještě jednou ve dni pětadvacátém.
Já osobně články neplánuju, to už jsem psala, spíš mi to vychází podle toho, kdy mám volnější dny, takže samozřejmě momentálně mám nejplodnější neděle, případně soboty. Když se zadaří, vyjde i jiný den, ale není to časté a nic s tím nenadělám. Kdo na to má čas, může se rozhodnout, že vytříská z možností SEO maximum a bude postovat v určité dny a hodiny, kdy bývá statisticky největší návštěvnost, a jak už jsem taky psala, určitě je dobré budovat si u čtenářů důvěru ve vaši spolehlivost a dochvilnost, ale co se mě týče, být spontánní a nenutit se do toho jsou důležitější vlastnosti. Já se jen snažím postovat každý týden nebo když jsem slíbila, že postovat budu, protože v opačném případě se objevují zprávy typu:“Kdy už bude nový článek?“ nebo „Kdy nám napíšeš o xy, jak jsi naťukla minule?„.
Což je milé, ale někdy to člověka může i znervózňovat.
Přednastavené články jsou pro kdekoho normální praxí, ale já osobně to neumím. Většina mých článků jsou deníčkové zápisy a ve chvíli, kdy jsem nucena odložit jejich vydání, vím, že budu muset upravovat mnohé detaily, ať už časové údaje (včera/předevčírem), nebo různé dojmy, protože po dvou dnech už to člověk často vidí jinak nebo se mu o tom už ani nechce psát. A to mě nebaví.
- Den 26: Navšivte sociální média a spojte se tam se svými kolegy blogery
To dělám poměrně často, například téměř každý nový článek sdílím na facebookové Titulce, ale neuškodí občas se objevit i na Twitteru (hlavně se zahraničním blogem) nebo jinde, kde to žije. Bloglovin, Pinterest, různé facebookové blogerské skupiny, fóra a diskuse, řekněte si sami. Podle mě nejúčinnější jsou právě ty skupiny a pak samozřejmě blogy samotné. Číst cizí články a zanechávat relevantní komentáře jsme si ostatně dali za cíl už v dni devatenáctém. Nemusíte jim vyloženě psát soukromé zprávy, ale budovat dobré vztahy s kolegy, občas někomu něco nasdílet nebo o něm dobře napsat, se může velice vyplatit. A nebo to můžete brát prostě jako dobrou vůli 😉 Hlavně nezapomínejte na to, že v blogosféře nejste sami, a využijte toho nejlíp jak dovedete.
- Den 27: Vyhledejte si články na témata jako tipy na blogování, lepší fotografování, SEO atd. a něco se přiučte
To už tu taky padlo víckrát. Kdo hledá, najde, stačí najít pár dobrých blogů v oboru, který vás zajímá, v tomto případě tedy blogování, a nestačíte klikat a otevírat nové zajímavé články. V tomto směru je pro mě osobně nedocenitelným pomocníkem Bloglovin, ale i Pinterest. Jen zase pozor na to, ať nestrávíte den jen hltáním rad, které se tváří hrozně zajímavě, ale ve skutečnosti se po čase začnou opakovat a být na jedno brdo. Přečtěte pár článků, vyberte si z toho to, co se nejvíc opakuje a co přitom sami neděláte, a začněte to dělat. Když to všichni opakují, asi na tom něco bude. Ale nezapomeňte, že je důležité hlavně tvořit a psát, tomu by se mělo věnovat mnohem víc času než čtení toho, co stvořili druzí.
- Den 28: Nastavte si cíle, kterých byste rádi se svým blogem dosáhli, a rozhodněte se, jaké kroky je k tomu třeba podniknout
I tady se autorka podle mě opakuje, viz den 22. Každopádně napsat si to bod po bodu je skvělá pomůcka. Třeba z toho udělat i článek 😉 A může se jednat o mnohem konkrétnější cíle, jako třeba dosažení určité návštěvnosti, určitého počtu followerů nebo vyvolání diskuse.
Taky si plánuju sepsat update. Viz den 22.
- Den 29: Projděte všechny svoje články a ujistěte se, že jsou všechny fotografie stejné šířky jako text a zarovnané, aby všechno vypadalo uhlazeně a uspořádaně
Opět tak nějak kopie dne čtvrtého, a jak správně poznamenala Lenny v komentářích, byla by hloupost kontrolovat všechny svoje články xkrát za sebou, jednou kvůli nadpisům, podruhé kvůli fotkám, potřetí kvůli gramatice… bylo by to o zblbnutí, nehledě na to, že kdo na to má čas, že. Takže logicky, jak už jsem zmínla výš, lepší bude samozřejmě všechny tyhle body shrnout do jedné velké kontroly všech článků a udělat to naráz (ovšem klidně postupně, pokud máte článků hodně. Není třeba prolézt celý blog v jednom dni, hlavně když se na tom systematicky pracuje, pak ať to trvá třeba týden). Zároveň se ujistěte, že všude fungují odkazy, zároveň přehodnoťe názvy článků, jejich vizuální podobu, nakolik je nutné používat cizí obrázky, kde by se daly nahradit vlastními a podobně.
- Den 30: MÁTE TO HO-TO-VO! 🙂 Dnes si (za odměnu :D) sami vymyslete list dalších třiceti věcí k vylepšování pro dalších třicet dnů. Pokud budete tímto způsobem pokračovat, nebudete mít problém dosáhnout jakéhokoli cíle, který si s blogem nastavíte. A vlastně nejen s blogem 🙂
Já se tedy momentálně do dalších úkolů pouštět nehodlám, myslím, že mám pár bodů na seznamu k udělání už tak, ale samozřejmě se vždycky najdou další věci, které bych chtěla vylepšit, časem.
Co třeba osvěžit některé své staré články novými fotkami nebo víc SEO-friendly názvy, upravit je, aby byly aktuální, přidat pár odkazů, a pak je nasdílet na sociálních sítích nebo píchnout na Pinterest? Hezky jste si v tom Archivu uklidili, tak se není třeba bát do něj zasvítit pochodní a pochlubit se světu 😉
Moje vlastní další nápady ke splnění:
Den 31 – ještě jednou se hluboce zamyslete jestli váš blog není kopa kravin a jestli je, smažte ho a místo toho třeba zapalujte své pubické ochlupení. Máúcta!
Upřímně doufám, že ke mně nechodí nikdo, u koho by to bylo až tak vážné..
Já se občas podívám na svůj blog a omg co to je za blbosti… to si zaslouží spíše seo neoptimalizaci než opak 😀
Taky bych se někdy, až bude víc času, do téhle výzvy ráda pustila! 🙂
Určitě dej vědět 🙂
Tak já se v rámci výzvy nad blogem dost zamyslela. Ze začátku jsem to brala bod po bodu, pak jsem nějaké musela přeskočit a jiné zasepotřebují víc prostoru pro zamyšlení a případně pro nějakou změnu, takže ty si nechávám ještě do budoucnosti. 🙂
Celkově jsem se v rámci výzvy dokopala celý ten blog projít a tu a tam nějaký článek umáznout, hodně se zaměřit na ty odkazy a sem tam upravit vzhled článku a nějaký ten překlep. Navíc jsem hodně promazala rozepsané články a taky ty v koši. Navíc jsem se dokopala projít celou galerii a tam taky bylo hodně věcí na promazání, zmizelo dost fotek, které jsem nakonec nezveřejnila a ani mi nepřišly tak dobré, abych se s tím namáhala zpětně. Taky jsem vyházela téměř všechny staré designy a neautorské obrázky, které nemám na blogu. Nakonec jsem si pročistila a přejmenovala složky, kterých jsem tam dřív měla zbytečně moc a nedělalo to pořádek.
Jinak zvažuji po víc než roce změnu designu, ale to až tak nehoří. Až na to bude ten správný čas (A Desík bude mít čas :D) tak bude snad i oživení vzhledu samotného. 🙂
Samotný článek se mi moc vydávat nechce, určitě ne bod po bodu, jako jsem měla původně v plánu. Spíš výhledově o výzvě napíšu do článku určného blogové oblasti, který mám v plánu. Víc se teď zapojuji i do klubu Snílků, převážně do Phota. A mám z toho hroznou radost, děsně mě to baví, tak bych se o tom taky chtěla zmínit. 🙂
Celkově byla výzva super, byla motivující. Ale aby se blog trošku obměnil a bylo vidět, jak se o něj bloger stará, k tomu je stejně nejlepší jít a psát nové články. 🙂 A že je ten můj blog o počet článků rok od roku chudší a chudší… letos chci počtem překonat aspoň ten minulý rok! 😀
Madam, já nemám slov, jen smekám 🙂
Design už je rok? Mně to pořád přijde jako novinka 🙂 Desík musí mít radost 😀 V KS si na něj už taky trošičku brousíme zoubek. Ale jen na pár detailů, případně. Ta mrtvolná banda si nic víc nezaslouží 😀
Já si furt říkám, že už jsem se v KS dost dlouho nezapojila do Imaginaria. Odpovídám na dotazy, na to si ještě čas najdu, ale básničky jsem se pokusila v posledních měsících napsat asi tři a žádná mi nepřišla dost dobrá. Buď mě opustilo střevo, nebo jsem prostě jen momentálně přelazená na správcování a na členství toho času už tolik není. Ono se to nezdá, ale na tak malej klubík to dává překvapivě dost zabrat.
Nové články, ale o něčem 😉 Někdy ten nový konečně vydám a nemám z něj dobrý pocit. Myslím ale, že mě hlavně štvou fotky. A to, že nejsou jednotné. Musím to nějak vymyslet. Přijde mi, že to prostě nemá styl a pravidla a že je to každej pes jiná ves.
Co do počtu, já jsem spíš radši, když klesá, ale co článek, to něco zajímavého. Už proto, že až se tím za pár let budu znovu probírat, nechci se v tom ztrácet a mít toho na prolezení moc 😀
ó, děkuji! ♥
No co se týče Imaginaria, také bych se zapojila výhledově celkem ráda. Tady je ale problém spíš v tom, že já nejsem moc na to fantasy. Celkově neumím psát ani povídky ani básničky, ale tu a tam tu malou snahu mám. A hledám inspiraci právě v Imaginariu, ale tam jsou většinou právě ty fantastické motivy a na ty já vážně moc nejsem. To spíš něco trošku realistického, z oho bych asi dokázala čerpat víc. Takže čekám, zda se tam něco takového neobjeví. 🙂
S články to mám celkem snadné. Nevěnuji se žádnému konkrétnímu tématu. Ty mé jsou prostě ze života, jsou to čistě deníčkové zápisky, takže jak mám vždy pocit, že se nahromadilo víc událostí, o kterých mi stojí za to psát, a mám hlavně čas a chuť psát, prostě jdu a píšu… 😀 (Hrozná věta…)
Horší věc je, že stále dumám nad tím, zda tyhle kecy, jak jsem támhle s kamarádkou byla v kavárně vůbec někoho zajímají. Jako výhledově, vím, že těch pár blogopřátel, kteří ke mě chodí už jak dlouho, si to stále asi rádi přečtou. Spíš mám pocit, že mi noví čtenáři vůbec nepřibývají a z toho často pramení pochyby o mě samé v blogovém světě. Říkám si, jestli to, co dělám, dělám vůbec dobře. Nebo jestli nechci opravdu jít trochu za tou větší návštěvností, ale zároveň si uvědomuji, že na těch mých zápiscích opravdu není nic, co by lidi tak hrozně lákalo, že by ke mě chodili po kvantech.
Nyní se snažím, aby ta struktura článků byla alespoň podobná, aby to všechno nebylo pořád tak rozházené, jak píšeš ty. A také se snažím o alespoň nějakou rozmanitost, takže deníčkové zápisky prokládám občasným TAGem, čistě fotografickým článkem nebo jinou tvorbou, když se nějaká najde. Moc rozmanitě to na mě ale nepůsobí popravdě… 😀 i když zas nechci mít blog, který se věnuje stovkám věcí a žádné pořádně, to zas ne.
No a co se toho počtu článků týče, je říjen a k dnešnímu dni mám na blogu za letošek pouhých 18 článků. Minulý rok jich bylo 25, tak bych tam na konci roku chtěla mít aspoň stejné číslo. 😀
Tak nečekej na Imaginaria a zabrouzdej rovnou do Deviantartu třeba. Když najdeš něco, co tě inspiruje, můžeš to Maglaiz poslat a třeba to bude v Imaginariovi příště 😉 Já už jí párkrát něco taky poslala. Nebo to ani nemusíš posílat, můžeš si takový menší Imaginarius rozjet i u sebe, žejo.
Blogová konkurence je obrovská, zájem je hlavně o tipy, rady, návody, tématické příběhy… a ono je to i mnohem snáz dohledatelné, takže se není čemu divit, že deníčkový blog nemá takovou návštěvnost. Z toho bych si nic nedělala 🙂 Aby to někdo dotáhl na známý blog jen deníčkem, musí mít obrovsky zajímavý život, velice neokoukaný styl nebo prostě zatraceně vtipně psát. A musí to být šoumen. Tvůj blog je prostě čtivo spíš pro přátele, kamarády, lidi, co mají chuť na milé počtení z něčího života… pro víc lidí bys musela asi změnit přístup a podobu, nebo to aspoň občas protkat něčím, co si lidi budou víc vyhledávat. Jenže stojí to za to se nutit do čtených článků? Nebo chceš mít i nadále ten blog prostě jen pro sebe a těch pár duší, co si najde čas a budou se zajímat vyloženě o tebe?
Já bych raději moc rozmanitě nepůsobila, respektive by bylo fajn mít třeba tři silná témata a těm se každému koncepčně věnovat, s daným systémem a soudržností. Ale jestli se k tomu dostanu… kdoví.